Na pražských loukách letos létá hodně motýlů.

12.7.2025 od Hanka

V létě jsou květy na loukách pro přírodu nenahraditelné. Když koncem června odkvetou lípy, tak potom už nekvete žádná původní česká dřevina, všechen hmyz je pak závislý na květech na loukách. (Naopak koncem dubna a začátkem května nachází hmyz mnoho květů na stromech, kvetou javory, ovocné stromy, hlohy, atd. V termínu kvetení našich běžně rozšířených českých dřevin posečení louky hmyzu nevadí.)

Motýl ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) na bolševníku obecném.


Na včas posečené louce se znovu objevuje mnoho květů. Modré květy má kakost luční, na ten létá hodně hmyzu. Pod váhou včel a čmeláků se ale květy kakostů sklánějí dolů - to je obtížná situace pro fotografování. Naopak vysoké a pevné lodyhy, jaké má bolševník obecný (to je naše původní česká bylina), jsou pro fotografování ideální. A navíc právě bolševník obecný má ze všech druhů miříkovitých rostlin nejvíc nektaru i pylu.
Louka v Praze 6 u Vltavy u Sedlce.


Překvapil mne tu i nápadně veliký motýl batolec červený (Apatura ilia). Viděla jsem ho totiž v Praze poprvé.

S rozevřenými křídly.


Na květech bolševníků je teď hojný nápadně červený brouk pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius). Jeho larvy se vyvíjejí jako hnízdní paraziti u různých druhů na povrchu hnízdících včel, nejvíc u včel z čeledi čalounicovití. Samičky pestrokrovečníků kladou svoje vajíčka do okolí včelích hnízd. Vylíhlé larvičky pestrokrovečníků potom aktivně pronikají do včelích plodových komůrek. Tam se živí nejen pylonektarovými zásobami, ale také včelím plodem. Pak broučí larvy vyprazdňují jednu komůrku po druhé, dokud nezničí celé včelí hnízdo.


Čalounice bělonohá (Megachile lagopoda) - sameček. Je to jeden z mnoha hostitelských druhů brouka pestrokrovečníka.


V Praze je nyní velmi hojná také kutilka mexická (Isodontia mexicana). Ta jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek. Už se tu chová jako dobře zdomácnělý druh. Takový je úděl dnešní doby, když lidé hodně cestují a převážejí mnoho nákladů mezi různými kontinenty. V Praze 6 máme nejen krásnou louku u Vltavy, ale také letiště - příčinu mnoha zavlékaných cizích druhů hmyzu. Výsledkem je, že některé konkurenčně zdatné druhy teď žijí na mnoha kontinentech. A naopak mnoho jiných druhů mizí a památky na ně už budou jen v muzejních sbírkách. Nepůvodním druhům hmyzu stačí, pokud se s nákladem dostanou na kterékoliv evropské letiště. Potom už se dokážou rozšiřovat s pomocí vlastních křídel. A jestli je nezahubí česká zima, tak jim v dalším šíření nezabrání už vůbec nic.


Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata) je náš domácí druh. Na fotografiích je sameček, jak se živí nektarem na květech bolševníku.


Dospělé uzlatky potřebují jako palivo do křídlových svalů hodně cukrů, proto sají květní nektar. Jejich larvičky ale musí mít v potravě hodně bílkovin, aby dobře vyrostly. Proto samičky uzlatek do svých podzemních hnízdeček nosí jako potravu svým larvám různý jiný ulovený hmyz, asi hlavně všelijaké mouchy.

Hojným druhem je tu uzlatka obecná (Cerceris rybyensis). Ta zásobuje svoje larvičky potravou složenou především z ulovených drobných včeliček.


Zatímco na vlhčích loukách je nyní pro hmyz nejdůležitější bolševník obecný a kakost luční, na sousedním suchém svahu vyhledávají motýli především chrpy a hadinec obecný.

Okáč bojínkový (Melanargia galathea) na chrpě latnaté.


Na květech hadince se zase nechal vyfotografovat motýl soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus).

A taky soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola).


Samozřejmě je teď všude hodně čmeláků. O těch bude článek někdy příště. Tady ukážu jen jednoho.
Čmelák rolní (Bombus pascuorum) na lopuchu.