Skály v přírodní rezervaci Podhoří na severu Prahy.
14.5.2026 od Hanka
Tyhle lidem nepřístupné (těžko přístupné) strmé skály jsou přírodovědně velmi bohaté díky zdejšímu pestrému společenství rostlin a na ně navázáných mnoha druhů hmyzu. Na severu Prahy je kaňon Vltavy vytvářený skalami ze starohorních břidlic. Právě v Podhoří ale v puklinách skal následně utuhlo magma hornin jiného chemického složení. Na některých místech zde díky tomu rostou i takové byliny, jaké se běžně vyskytují jen na vápencích.
Nahoře, nad horní hranou skal, teď létají ve větším počtu drobní modrásci.
Modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion).
Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je svým vývojem je vázaná na rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků. Tuhle jsem ale překvapivě fotografovala ve chvíli, kdy odpočívala na odkvetlé pampelišce.
Na skalách teď začala kvést locika vytrvalá.
Na místech, kam ze skal eroduje vápenatější zem, teď kvete třemdava bílá.
(A kromě třemdavy je ve spodní části fotografie vidět plastová láhev se zbytkem červené limonády. Lidi jsou darebáci a přírody si neváží, hážou odpadky dolů. Jenže tahle místa jsou bez horolezeckého vybavení nepřístupná, tady je velmi obtížné po někom uklízet.)
Ve skulinách mezi kameny zde žije pavouk teplomil čtyřskvrnný (Titanoeca quadriguttata).
Vzhledem ke skrytému způsobu života není snadné pavouka teplomila najít.
Teplomil čtyřskvrnný - portrét samečka.
Pavouk křižák zelený (Araniella cucurbitina) seděl na dubovém listu (nahoře nad skalami je dubový les).
Křižák zelený - sameček.
Na dubovém listu byla také samička brouka Lachnaia sexpunctata. Jejich larva se vyvíjí v mraveništi, kde požírá zbytky kořisti, kterou mravenci do hnízda přinesli. Před útoky mravenců se larvička ukrývá v přenosné schránce, zhotovené z vlastních výkalů. Po vylíhnutí se mladý dospělec musí dostat co nejrychleji z mraveniště ven, jinak by špatně dopadl. Poté už se živí výhradně býložravě – okusuje lístky nejrůznějších stromů, nejčastěji dubů.
Na skalách jsou k vidění především suchomilné druhy hmyzu. A přesto i sem nahoru zřejmě zanesl vítr od Vltavy nějakou jepici.
Tady je vidět jepice s rozloženými křídly a s jejími dlouhými štěty na zadečku. Tady jsou vidět nejen dlouhé zatočené štěty, ale i jeden jejich stín na listu.
Nejnovější aktuality
