Rostliny Seznam
Ostrožka stračka Consolida regalis
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae (dříve čemeřicovité - Helleboraceae)
Ostrožka stračka je jednoletá bylina. V minulosti rostla hlavně jako plevel v obilí, nyní bývá jen na okrajích polí a podél cest, je častá na skládkách zemin. Je hojná pouze v teplých oblastech.
Celá rostlina je jedovatá!
Jako opylovatelé bývají na květech ostrožky dělnice druhu čmelák zahradní, i další druhy včel samotářek. Včely medonosné se o ostrožku stračku obvykle nezajímají.
Jetel rolní Trifolium arvense
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel rolní je jednoletá nebo dvouletá bylina. Roste na suchých stráních, na chudých nevápnitých půdách, je spolehlivým ukazatelem špatného obsahu živin v zemi. Květní hlávky jsou nejdřív kulovité, později se protahují a mají válcovitý tvar. Jsou složené z mnoha kvítků, květní koruna je bělavá nebo růžová, kratší než kalich. Květní kalichy jsou hustě chlupaté, kališní cípy jsou nápadně pérovitě chlupaté.
Svída krvavá Cornus sanguinea
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída krvavá je původní evropský druh. Je to keř, který může být vysoký 3 metry, vyjímečně až 5 metrů, obvykle je obklopený množstvím kořenových výmladků. Je to velmi přizpůsobivá dřevina, dokáže růst i na podmáčených podkladech právě tak dobře jako na mělkých vysýchavých půdách. Může růst na vápencích i na kyselých horninách. V zimních měsících je svída krvavá nápadná díky svému temně červenému proutí. Zahradníci vyšlechtili řadu kultivarů s jinými výraznými barvami letorostů.
Květy svídy krvavé navštěvují včely medonosné a další druhy včel samotářek.
Hlošina úzkolistá Elaeagnus angustifolia
od Hanka
čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Hlošina úzkolistá je původní v rozsáhlé oblasti od východního Středomoří až po Čínu. U nás bývá pěstovaná jako strom, který může být až 10 m vysoký, někdy jen jako keř. Často ji mohou podrůstat kořenové výmladky, a následkem toho potom vytvoří neprostupnou houštinu. Protože se jedná o druh, který je v ČR nepůvodní a je schopen se nepříjemně rozrůstat, tak se u nás nehodí pro vysazování v přírodě. jJe to ale vhodný keř do středních dělících pásů na dálnicích, protože umí růst i na zasolených půdách. Na kořenech má symbiotické bakterie, které přeměňují vzdušný dusík na sloučeniny vhodné pro výživu stromu.
Pámelník bílý Symphoricarpos albus
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae
Pámelník bílý pochází ze Severní Ameriky. Je to hojně odnožující keř, v dobrých podmínkách může vyrůst až 2,5 metru vysoko. Obvykle je ale nižší, na suchých půdách bývá vysoký kolem jednoho metru. Je to odolný druh, který se dokáže přizpůsobit a růst a na nejrůznějších typech stanovišť.
Pámelník bílý je včelařsky významný keř. Začíná kvést v červnu, a rozkvétá postupně až do počátku mrazivých dnů koncem podzimu. Květy jsou zdrojem nektaru a nenahraditelného pylu v období, kdy jsou ostatní dřeviny odkvetlé a bývá o květy nouze. Při vycházkách do lesů jsou často vidět zbytky živých plotů z pámelníků. Obvykle je to na místech, kde v minulých desetiletích bývalo stanoviště včelích úlů.
Jehlice trnitá Onosis spinosa
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jehlice trnitá je vytrvalá bylina. V Praze a okolí se vyskytuje roztroušeně, zejména na křovinatých stráních a bývalých pastvinách, ale jen na hlubších půdách.
Upoutává pozornost svými krásnými květy, ale je nepříjemná kvůli tuhým trnům.
Na květech jsou často vidět čmeláci, zejména čmelák rolní. Ostatní včely dávají přednost květům jiných druhů rostlin.
Kopretina Leucanthemum sp.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Kopretina je rod rostlin, který v poslední době odborníci rozdělili na větší počet navzájem podobných druhů a poddruhů. Ve starší literatuře bývalo uváděné jméno kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) společně pro několik druhů.
Nyní platí jméno kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) pouze pro základní diploidní typ (2n = 18). Je to výrazně teplomilný druh.
V české přírodě je od nížin až do hor nejrozšířenější druh kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) s dvojnásobným počtem chromozomů (2n = 36).
Kopretiny rostou jako dvouleté nebo krátce vytrvalé byliny.
Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum
od Hanka
čeleď: Třezalkovité - Hypericaceae
Třezalka tečkovaná je statná vytrvalá bylina. Svůj název získala kvůli černým tečkovitým žlázkám na listech a na korunních lístcích. Tmavé žlázky obsahují červenofialové barvivo hypericin, po požití většího množství u zvířat i u lidí způsobuje zvýšenou citlivost ke slunečnímu záření.
Na květech třezalky tečkované jsou často vidět včely a čmeláci, kteří po květech rychle běhají a sbírají pyl. Květní nektar třezalka tečkovaná nevytváří.
Jetel alpínský Trifolium alpestre
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel alpínský je vytrvalá bylina s dlouhým kůlovým kořenem a rozvětvenými plazivými oddenky. Daří se mu zejména na suchých okrajích lesů a na výslunných křovinatých stráních, často na kamenitých půdách. Důležitým rozlišovacím znakem jsou úzce eliptické lístky.
Včely medonosné a včely samotářky obvykle dávají přednost květům jiných druhů rostlin. Jetel alpínský ale vyhledávají dělnice druhu čmelák rolní, které mají velmi dlouhý sosák.
Křen selský Armoracia rusticana
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Křen selský je mohutná vytrvalá bylina se silným kořenem. Je to často používaná zelenina. Pochází pravděpodobně z východní Evropy, z oblastí, kde v dávné minulosti žily slovanské národy. Nyní je pěstování rozšířené po celém světě.
Přirozeně roste podél zaplavovaných břehů vodních toků a na vlhčích místech v okolí zahrad.
Květy křenu navštěvuje mnoho drobnějších druhů hmyzu.