Rostliny Seznam
Vikev ptačí Vicia cracca
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev ptačí je vytrvalá bylina. V ČR roste hojně na celém území, od nížin až do hor. U nás se vyskytují 3 základní chromozomové rasy (a méně často jejich různé kombinace). Vzhledově jsou nerozlišitelné.
1. Diploidní (2n = 14) - výrazně teplomilná a suchomilná.
2. Diploidní (2n = 14) - horská, roste v chladnu a vlhku.
3. Tetraploidní (2n = 28) - roste na rozličných stanovištích od nížin až do hor.
Kvete od poloviny května do září. Květní koruna může být dlouhá až 12 mm. Vikev ptačí je důležitým zdrojem květního nektaru, zejména pro včely medonosné a čmeláky.
Štětička větší Virga strigosa
od Hanka
čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsacaceae)
Štětička větší je dvouletá bylina. U nás je nepůvodní, pochází z oblastí jižního Ruska. U nás byla od 19. století pěstovaná. Snadno zplaňuje. Suché lodyhy se zralými strbouly jsou vhodné do zimních suchých kytic. V Praze se objevuje často v okolí hřbitovů, roste podél cest a na skládkách rostlinných odpadů.
Na květech štětičky bývá mnoho čmeláků.
Na fotografii nahoře je na květech štětičky čmelák rolní.
Lípa stříbrná (plstnatá) Tilia tomentosa (argentea)
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstovaná v parcích a také jako stromořadí v městských ulicích. Kvete později než naše domácí lípy.
A jak je to s květním nektarem pro hmyz? Zdá se, že záleží na počasí. V deštivých letech na ní bzučí hodně včel a čmeláků, a všem květní nektar z lípy stříbrné chutná a prospívá. Pokud ale nastane větší sucho, tak nektar v květech zasychá.
Za sucha v červenci tedy vznikají pro hmyz obtížné situace. V polovině července už jsou u nás všechny původní druhy dřevin odkvetlé, na nich se hmyz už neuživí. V přírodě je během léta všechen hmyz závislý na květech na loukách. Jenže v městských parcích bývají trávníky často posečené, bez květů. Ve městech proto všechen hmyz pak létá na rozkvetlé lípy stříbrné.
Kakost pyrenejský Geranium pyrenaicum
od Hanka
čeleď: Kakostovité - Geraniaceae
Kakost pyrenejský je dvouletá nebo až víceletá bylina. Původně rostl pravděpodobně v horských oblastech Středozemí. U nás byl pěstovaný v zámeckých zahradách a parcích už od 19. století. Snadno zplaňuje, nyní je to v teplejších lokalitách hojný druh. Častý je v parkových trávnících.
Kakost pyrenejský má v květech hodně nektaru a navštěvuje ho mnoho druhů hmyzu. Některé se mi podařilo fotografovat.
Jetel zvrhlý Trifolium hybridum
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel zvrhlý je dvouletá až vytrvalá bylina. V přírodě ČR roste jako pozůstatek po dřívějším pěstování. Dobře se mu daří na vlhkých, někdy i zaplavovaných loukách. V současnosti se pěstují na krmení pro zvířata jiné druhy jetelů. Jetel zvrhlý totiž obsahuje vyšší obsah kyanogenních glykosidů.
Je to velmi dobrá medonosná rostlina. Květy jetele zvrhlého navštěvuje mnoho hmyzu.
Čistec vlnatý Stachys byzantina
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Čistec vlnatý pochází ze Středomoří. V ČR je to často pěstovaná vytrvalá bylina. Kvete od června do srpna. Okrasné jsou hlavně hustě vlnaté listy.
Čistec vlnatý vyhledávají samotářské včely vlnařky. Na horní fotografii je vedle kvetoucího čistce letící vlnařka obecná (Anthidium manicatum) samička.
Kopr vonný Anethum graveolens
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Kopr vonný je jednoletá bylina, často pěstovaná jako kořeninová zelenina. Pochází pravděpodobně ze Středozemí nebo z jižní Asie. U nás je pěstovaný od počátku středověku, v jižnějších zemích od starověku. Občas zplaňuje.
Na květech kopru bývají k vidění hlavně drobné druhy hmyzu.
Tavola kalinolistá Physocarpus opulifolius
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Tavola kalinolistá pochází z východu Severní Ameriky. V pražských parcích je to často vysazovaný keř, může vyrůst až 3 m vysoký. Má skromné nároky na stanoviště, dokáže se přizpůsobit různým podmínkám.
Květy skládají asi 5 cm široký okolík. Rozkvétá postupně od května do června. Na květech tavoly bývá mnoho včel, čmeláků a včel samotářek.
Kopřiva dvoudomá Urtica dioica
od Hanka
čeleď: Kopřivovité - Urticaceae
Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina. Často vytváří husté jednolité porosty, hlavně na místech s dostatkem vláhy a živin v půdě.
Je to vyhledávaná živná rostlina pro housenky několika druhů motýlů a pro larvy brouků. Proti spásačům se snaží chránit žahavými chlupy, které má na lodyhách i na listech.
Ačkoliv je to obecně známá rostlina, jen málo lidí si umí představit, jak vypadají její květy a žahavé chlupy zobrazené při velkém zvětšení - jsou proto ukázané na následujících obrázcích.
Leknín Nymphaea sp.
od Hanka
čeleď: Leknínovité - Nymphaeaceae
Lekníny jsou dlouhověké vodní rostliny. V české přírodě jsou původní druhy
leknín bílý - Nymphaea alba
leknín bělostný - Nymphaea candida
Do Evropy okrajově zasahuje také leknín čínský (severský) - Nymphaea tetragona. Ten se dokázal přizpůsobit i chladnu a klimatickým poměrům blízko polárního kruhu.
Leknín bílý a leknín bělostný jsou navzájem velmi podobné druhy. Leknín bělostný je totiž potomkem historické hybridizace mezi leknínem bílým a leknínem čínským.
Křížením s dalšími druhy leknínů, které pocházejí z jiných kontinentů, lidi vyšlechtili velké množství zahradních kultivarů leknínů. Ty bývají také často vysazované i na přírodní stanoviště.