Rostliny Seznam
Netýkavka malokvětá Impatiens parviflora
od Hanka
čeleď: Netýkavkovité - Balsaminaceae
Netýkavka malokvětá je jednoletá bylina, která se u nás v posledních desetiletích velmi šíří. Je původní v rozsáhlém areálu jižní části sibiře a jejího širokého okolí. Daří se jí na vlhčích zastíněných místech, v našich lesích teď často vytváří souvislý podrost. Vytlačuje naše původní byliny.
Nejvíc si na ní stěžují houbaři. Samotnému růstu hub netýkavky pravděpodobně nevadí, jenže uvnitř netýkavkového porostu nejsou houby vidět a proto je tam houbaři nemohou najít.
Zvonek klubkatý Campanula glomerata
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina. Daří se mu v teplých oblastech, roste zejména na kamenitých stráních a na skalních stepích. V posledních letech se jeho výskyt stává vzácnější. Odborníci u tohoto druhu zvonku rozlišují několik subspecií, někteří to ale hodnotí pouze jako vnitrodruhovou variabilitu.
Květy zvonku klubkatého navštěvuje mnoho hmyzu. Hojně jsou na něm vidět včely medonosné i včely samotářky. Nejvíc se v porostu zvonku klubkatého vyskytují dělnice čmeláka skalního. V termínu kvetení zvonků klubkatých jsou hnízdečka čmeláků skalních na vrcholu rozvoje, krmí larvy, ze kterých se vylíhne mladá pohlavní generace.
Zvonek kopřivolistý Campanula trachelium
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek kopřivolistý je vytrvalá bylina. Dobře se mu daří v dubohabrových lesích, je častý na kamenitých sutích, zejména na živinami bohatých půdách. Dokáže dobře růst v zapojeném lese i na světlinách a na krajích lesů a křovin. Kvete od července do září.
Květy zvonku kopřivolistého vyhledává mnoho hmyzu. Lze na nich pozorovat dělnice včel medonosných, velké čmeláky i maličké dřevobytky zvonkové a také specializovanou samotářskou včelu pilorožku zvonkovou.
Smldník jelení Peucedanum cervaria
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Smldník jelení je vytrvalá bylina. Daří se mu na suchých loukách a pastvinách. Bývá na živinami bohatších bazických horninách. (V Praze 6 je obsah vápenatých látek v zemi způsoben lidskou činností, původní jsou tu chemicky kyselé proterozoické skály.) Bývá vysoký 100 až 150 cm. Na vrcholu lodyhy bývá mohutný okolík.
Květy smldníku jeleního navštěvuje mnoho hmyzu.
Na horní fotografii sedí na kvetoucím okolíku motýl perleťovec stříbropásek, samička.
Sesel sivý Seseli osseum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Sesel sivý je vytrvalá bylina. Roste na skalách a kamenitých stráních, na slunci. K úspěšnému růstu mu stačí jen štěrbina ve skále. Podle přístupu k živinám u kořenů vyrůstá do výšky 30 až 120 cm. Směrem vzhůru ale vyrůstá jen na začátku vegetace, později se obvykle vyklání směrem od skály. Pozná se podle charakteristických listů. Listy jsou tvořené z mnoha čárkovitých úkrojků, které bývají o něco širší než 1 mm. Květy seselu navštěvuje mnoho druhů hmyzu, ale jen pokud je deštivé období. Při delším suchém počasí už se hmyz o něj přestává zajímat.
V Praze 6 roste v přírodní památce Dolní Šárka, velmi hojný je na skalách na protějším břehu Vltavy v Podhoří.
Na horní fotografii sedí na jeho květech motýl perleťovec stříbropásek.
Mochna přímá Potentilla recta
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mochna přímá je vytrvalá bylina. Přirozeně roste na stepních svazích a na kamenitých a skalnatých stráních. Její květy vyhledávají zejména drobné druhy včel samotářek. Na horní fotografii je na květu sameček některého druhu ploskočelky rodu Lasioglossum.
V ČR se vyskytují 3 morfotypy druhu mochna přímá. Typ s nápadně světle žlutými okvětními lístky je k nám zavlečený a roste obvykle na takových stanovištích, které jsou lidmi nějak pozměněné.
Fotografovala jsem jí v červnu a v červenci 2021 v přírodní památce Baba v Praze 6. Mochna přímá je v PP Baba ozdobou kolem zdejších skal. Tady je rozšířená forma se zlatožlutými okvětními lístky.
Bolehlav plamatý Conium maculatum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolehlav plamatý je jednoletá, případně ozimá nebo dvouletá bylina. Roste zejména na vlhčích půdách, které jsou bohaté na dusíkaté látky. V posledních letech roste velmi často kolem hnojených polí. Lodyha může být vysoká i více než 2 metry. Na vhodných stanovištích vytváří mohutné porosty.
CELÁ ROSTLINA JE JEDOVATÁ !! Otravou jsou ohrožená i zvířata, pokud bolehlav roste jako plevel v porostech pěstovaných na sklizeň na krmení dobytka. (Na pastvině by se krávy nespletly v rozlišení jedlého a jedovatého, pokud by ale měly k dispozici jen posečenou směs s bolehlavem, tak potom by nedokázaly problém řešit.)
Velmi se podobá krabilici hlíznaté, často rostou bolehlav a krabilice společně na stejné ploše. Mladé rostliny bolehlavu jsou téměř nerozlišitelné od mladých rostlin krabilice hlíznaté. Spolehlivě se poznají až podle zcela odlišného tvaru plodů.
Krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Krabilice hlíznatá je statná dvouletá bylina (může být i víceletá), po vykvetení odumírá. Je to častý druh na březích dolních toků českých řek. U nás byla ve středověku pěstovaná jako zelenina, vařením se upravovaly řepovité kořeny, mladou nať lidi připravovali jako špenát. Zplanělé rostliny ale mají jen slabý kořen.
POZOR NA ZÁMĚNU S JEDOVATÝM BOLEHLAVEM PLAMATÝM !! Krabilice hlíznatá a jedovatý bolehlav plamatý si jsou navzájem velmi podobné rostliny a často rostou společně. Oba tyto druhy kvetou ve stejném termínu, jsou stejně vysoké, mají téměř stejný tvar listů a podobně červeně skvrnité lodyhy. Spolehlivě se dají rozlišit jen podle odlišného tvaru plodů.
Pýr plazivý Elymus repens (Agropyron repens)
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Pýr plazivý je víceletý plevelný druh. V zemi úporně přetrvává pevnými článkovanými oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen. Plodná stébla mohou vyrůst až do výšky 1,20 m. Květenství je dvouřadý lichoklas s tuhým vřetenem. Klásky jsou přirostlé k drsnému vřetenu širší ploškou (to je důležitý rozlišovací znak od podobných jílků).
Oddenky obsahují hodně škrobu. V minulosti je lidé v obdobích nouze používali jako krmení pro zvířata.
Srha laločnatá (říznačka) Dactylis glomerata
od Hanka
čeleď: Lipnicovité - Poaceae
Srha laločnatá (říznačka) je statná vytrvalá tráva. Je to velmi častý druh na mnoha loukách, při včasné sklizni poskytuje vysoké výnosy píce pro domácí zvířata. Patří k nejvýznamnějším travním druhům na loukách a pastvinách. Je to raný druh trávy, obrůstá už časně na jaře. Po první seči vytváří většinou už jen listové výhony a plodná stébla jen vyjímečně.
Na fotografiích je zachycená v termínu kvetení. Z klásků vyčnívají nápadné prašníky.
Srha je vyhledávaná živna rostlina mnoha druhů larev brouků a housenek motýlů a housenic blanokřídlých z podřádu širopasí.