Rostliny Seznam
Srdečník obecný (buřina srdečník) Leonorus cardiaca
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Srdečník obecný je vytrvalá bylina, lodyha vyrůstá až do výšky 150 cm. V Praze je to častý druh, roste zejména podél málo udržovaných cest a na skládkách. Naopak v přírodním prostředí, které je málo ovlivněné lidskou činností, se srdečník prakticky nevyskytuje. Kvete od června do září. Ve květech se tvoří nektar pro včely a další druhy hmyzu i v suchých obdobích, kdy jiným rostlinám nektar v květech zasychá. Ve druhé polovině léta je proto srdečník důležitou včelařskou bylinou. Naopak za vlhka hmyz upřednostňuje květy jiných druhů rostlin.
Karbinec evropský Lycopus europaeus
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Karbinec evropský je vytrvalá bylina. Dorůstá do výšky 15 až 80 cm. Roste na mokrých a špatně provzdušněných půdách, často mezi rákosím na březích stojatých i tekoucích vod. Je to hojný druh na často zaplavovaných a živinově bohatších lokalitách.
Drobné květy karbince poskytují hmyzu jen menší množství nektaru. Proto včely medonosné a včely samotářky navštěvují karbinec jen vyjímečně. Všechny druhy včel totiž musí pro výchovu svých larviček nasbírat na květech mnoho nektaru a pylu, vyhledávají tedy bohatší zdroje. Na květech karbince bývá mnoho dospělců takových druhů hmyzu, které potřebují květní nektar jen pro dodání energie sobě samotným, ale jejich larvičky se vyvíjejí na jiné potravě.
Štětinec laločnatý Echinocystis lobata
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Štětinec laločnatý je jednoletá rostlina. Je původní v Severní Americe. U nás se pěstuje v zahrádkách jako rychle rostoucí okrasná letnička, která se umí popínat po nejrůznějších oporách. Větvené lodyhy dokážou vyrůst do délky až 7 metrů.
Na jeho květech jsem viděla vždy jen velmi drobné druhy hmyzu. Zdá se, že včely medonosné se o štětinec vůbec nezajímají. Proto může být štětinec vhodnou květinou tam, kde se lidé bojí alergií na včelí žihadla.
Snadno zplaňuje a šíří se do okolí. Velmi dobře se mu u nás daří podél větších řek.
Plody dorůstají do velikosti až 6 cm v průměru a jsou dlouze štětinaté.
Proroslík srpovitý Bupleurum falcatum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Prorostlík srpovitý je vytrvalá sivozelená bylina s drobnými žlutými květy. Je to hojný druh na spašových půdách na suchých výslunných stráních, zejména v teplých oblastech. Právě proto, že roste na suchých, obvykle i kamenitých místech, tak má rozvětvenou lodyhu vysokou obvykle jen kolem 30 cm, i když v dobrých podmínkách může být i mnohem vyšší.
Rozlišovacím znakem rodu prorostlíků je, že mají všechny listy celistvé, celokrajné. Ostatní druhy rostlin z čeledi miříkovitých mají alespoň spodní listy složené, i když lodyžní listy mohou být také celistvé.
Na květech obvykle bývají jen velmi drobné druhy hmyzu. Prorostlík srpovitý kvete od konce června do října.
Rulík zlomocný Atropa bella dona
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rulík zlomocný je vytrvalá bylina. Rozšíření rulíku v české přírodě není rovnoměrné, v mnoha oblastech chybí. Daří se mu na lesních pasekách, často v bučinách. Bývá na vlhčích polostinných stanovištích, na živinami bohatých půdách.
Celá rostlina je jedovatá. V mnoha zemích se pěstuje pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Včely medonosné sbírají ve květech rulíku nektar a pyl. Včelám rulíkový nektar a pyl vyhovuje, na takových zásobách dokáží dobře přezimovat. Pro lidi je včelí med, který včely vytvářely z nektaru rulíkových květů, jedovatý! Také některá zvířata jsou překvapivě dost odolná vůči rulíkovým jedům, pro lidi pak ale může být jedovaté i mléko od takových zvířat.
Jetel plazivý Trifolium repens
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Jetel plazivý je vytrvalá bylina.Má poléhavé lodyhy, které v uzlinách zakořeňují. Květní hlávky se obvykle skládají z více než čtyřiceti jednotlivých kvítků. Kvítky bývají bílé nebo světle krémové, vzácněji růžové, po odkvětu hnědnou. V ČR je to velmi hojný druh, často je i pěstovaný.
Je to významná medonosná rostlina, pro včelaře je důležitá velmi dlouhá doba kvetení, a to od května do října. Na květech lze často vidět i celou řadu dalších druhů včel samotářek.
Zdravínek jarní pozdní Odontites vernus (subsp. serotinus)
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae
Zdravínek jarní pozdní je jednoletá poloparazitická bylina. Kvete od července do října. Kořeny zdravínků mají svoje vlastní kořenové vlášení, ale také se připojují pomocí haustorií na kořeny hostitelských rostlin. Hostitelskou rostlinou bývají zejména různé druhy trávy. Podle kvality hostitele bývá i odlišná velikost rostlin zdravínků a počet jeho květů i množství vyprodukovaných semen.
Na zdravínky je úzce specializovaná samotářská včelka pilorožka zdravínková (Melitta tricincta). Samičky pilorožky zdravínkové vytvářejí pro svoje larvičky jako potravu zásoby pouze z nektaru a pylu z květů zdravínků.
Na horní fotografii je sameček pilorožky zdravínkové.
Pupava obecná Carlina vulgaris
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pupava obecná roste většinou jako dvouletá bylina. Má ráda vysýchavé výhřevné polohy, většinou bývá na vápnitých půdách. Kvete od července do září. V poslední době je stále vzácnější.
Foto 6. 9. 2020 v Praze v Chuchli.
Bodlák nicí Carduus nutans
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Bodlák nicí je dvouletá bylina. Může vyrůst až do výšky 150 cm. Má nápadně velké květní úbory, a to až 6 cm v průměru. Na území Prahy roste vzácně. Vyhledává hlinité až jílovité půdy a místa bohatá na dusík. Zdejší fotografie jsou ze svahu nad Radotínským potokem.
Květy bodláků nicích navštěvují hlavně čmeláci. Na horní fotografii je na květu čmelák skalní (Bombus lapidarius), sameček.
Oman pravý Inula Helenium
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Oman pravý je vytrvalá bylina. Bývá vysoký 80 až 200 cm. Tím se zásadně liší od ostatních druhů omanů, které rostou v ČR. Oman pravý je původní ve Střední Asii, v jižní Evropě snadno zplaňuje. U nás bývá jen pěstovaný v zahradách, v minulosti to bývala doporučovaná léčivka.
Kvete v červenci. Na jeho květech bývá mnoho druhů hmyzu. Jeho květy si velmi oblíbily samotářské včely z čeledi čalounicovitých.