Atlas Seznam

Vosa saská Dolichovespula saxonica

od Hanka

čeleď: Vosovití - Vespidae

Vosa saská (Dolichovespula saxonica) je v Čechách jedním z běžných druhů vos. Patří mezi tzv. dlouholebé vosy. Charakteristickým znakem je dlouhá hlava. Tmavá skvrna na čelním štítku je proměnlivá. Bývá trojčetná, samičky a dělnice mohou mít na čelním štítku jen tři tečky nebo větší trojčetnou kresbu, někdy i velkou tmavou skvrnu. Samečkové mají na čelním štítku nejméně jednu tmavou tečku, obvykle je tmavá skvrna větší.
Dlouholebé vosy mají krátký generační cyklus. Už začátkem července se objevují nové královny a samečkové a páří se, to vede ke konci staré kolonie kolem poloviny srpna. Jejich nadzemní hnízda pak zanikají.

Číst více

Pilatka bršlicová (žlutá) Tenthredo campestris

od Hanka

čeleď: Pilatkovití - Tenthedinidae

Pilatka bršlicová (Tenthredo campestris) je dlouhá 12 až 14 mm. Je to hojnější druh, který upoutává pozornost svojí barevností. S dospělci se lze setkávat od května do srpna, s housenicemi od června do září. Živnou rostlinou housenic je bršlice kozí noha. Dospělci se živí nektarem a pylem květů, přednostně vyhledávají rostliny z čeledi miříkovité, část potravy si také obstarávají dravě, loví různý menší hmyz. Má ráda polostinná stanoviště v údolích a vegetační lemy podél vodních toků.

Číst více

Čalounice mokřadní Megachile ligniseca

od Hanka

čeleď: Čalounicovití - Megachilidae

Čalounice mokřadní (Megachile ligniseca) je dlouhá 10 až 14 mm. S dospělci se lze setkat od června do srpna. Navštěvuje především hvězdnicovité rostliny, zejména pcháče a bodláky. Žije na vlhkých loukách a mokřadech, v olšinách. Hnízdečka si buduje v dutinách v mrtvém dřevě, mívá 6 až 8 plodových komůrek v řadě za sebou. Fotografovala jsem ji na květech kolotočníku.
V ČR to býval vzácnější druh, v roce 2022 je v Praze poměrně hojná.

Číst více

Tmavka dvouskvrnná Sycophila biguttata

od Hanka

čeleď: Tmavkovití - Eurytomidae

Tmavka dvouskvrnná (Sycophila biguttata) se vyvíjí v hálkách jako parazitoid larev žlabatek. Je to droboučký druh. Podařilo se mi jí fotografovat, když vybíhala z hálky žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida) současně s dospělci žlabatek. Na obrázcích sedí vedle na dubovém listu.
Já sama odhaduji její délku pouze kolem 2 mm, podle informací na internetu prý může být dlouhá 3 až 5 mm. Rozdíl ve velikosti může vznikat tím, že tato tmavka se pravděpodobně může vyvíjet v hálkách na larvách několika různých druhů žlabatek, mají tedy k dispozici odlišné množství potravy.

Číst více

Lumčík Iphiaulax impostor Iphiaulax impostor

od Hanka

čeleď: Lumčíkovití - Braconidae

Lumčík Iphiaulax impostor je dlouhý 8 až 9 mm (bez tykadel). Tělo a křídla má světlé a má svítivě červený zadeček.
Samičky lumčíka vyhledávají na větvích stromů larvy různých druhů tesaříků, které se vyvíjejí pod kůrou. Samička Iphiaulax impostor potom vyklade do hostitelské larvy svoje vajíčko. Vylíhlá larva lumčíka se potom začne vyvíjet uvnitř těla svého hostitele. Zpočátku larva lumčíka svému hostiteli umožňuje, aby dál rostl a vyvíjel se. Až v posledním larválním stadiu lumčík hostitele opustí a zakuklí se venku.

Číst více

Ploskohřbetka sazenicová Acantholyda hieroglyphica

od Hanka

čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae

Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) je dlouhá 9 až 17 mm. Její larvy se vyvíjejí na jehličí mladých borovic, poškozují zejména hlavní vrcholový letorost s čerstvě narůstajícím jehličím. Je to významný škůdce v borovicových výsadbách.

Číst více

Ploskohřbetka lemovaná Pamphilius marginatus

od Hanka

čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae

Ploskohřbetka lemovaná (Pamphilius marginatus) je dlouhá jen 8 až 10 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. Živnou rostlinou jejich housenic jsou zejména habry, někdy také líska. Housenice žijí v listových smotcích. Ve druhé polovině léta se zakuklí v zemní komůrce a tak přezimují.
Podle literatury se jedná o vzácnější druh.

Fotografovala jsem jí 12. května v Praze v Dejvicích.

Číst více

Mravenec černolesklý Lasius fuliginosus

od Hanka

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).

Číst více

Mravenec čtyřskvrnný Dolichoderus quadripunctatus

od Hanka

čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec čtyřskvrnný (Dolichoderus quadripunctatus) má samičky dlouhé jen 4 až 5 mm, dělnice jsou ještě zhruba o milimetr menší. Charakteristický je černý zadeček se čtyřmi žlutobílými skvrnami. Na zadohrudi má dva nápadné hrbolky.
Mravenec čtyřskvrnný je stromový druh. Hnízdí v odumřelých částech stromů od paty kmenů až po koruny stromů. Na stromech loví různý hmyz, velkou část potravy získává trofobiozou se mšicemi. V ČR žije v teplých a spíše suchých lokalitách. Má rád starší listnaté lesy a také sady se starými ovocnými stromy.

Číst více

Ploskohřbetka borová Acantholyda erythrocephala

od Hanka

čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae

Ploskohřbetka borová (Acantholyda erythrocephala) je dlouhá 11 až 16 mm. S dospělci se lze setkat od března do začátku června. Vyskytuje se v mladších a ve středně starých borovicových lesích. V některých letech je vzácná, v jiných se naopak přemnožila natolik, že v lesích vznikaly její holožíry. Vyhledává hlavně porosty borovice lesní, ale může se rozmnožovat i na mnoha dalších druzích borovic. Mohou úspěšně napadat i u nás pěstované nepůvodní druhy borovic.
Samičky ploskohřbetek kladou vajíčka na loňské jehlice borovic, obvykle víc vajíček v řadě za sebou, po dvou až deseti kusech. Vylíhlé larvy pak žijí ve společném zápředku. Každá larva má samostatnou rourkovitou komůrku, do které si zatahuje ukousnuté loňské jehlice, a ve skrytu svojí komůrky jehlice konzumuje. Vyrostlá larva si nakonec vybuduje kukelní komůrku v zemi a tam jako kukla přezimuje.

Číst více