Atlas Seznam
Žahalka šestiskvrnná Scolia sexmaculata
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.
Pelonoska čistcová Clisodon furcatus
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.
Na zdejších fotografiích je sameček.
Smolanka rezavá Trachusa byssina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Smolanka rezavá (Trachusa byssina) je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze u nás setkávat od konce května do srpna. Samičky si budují hnízdečka v zemi, obvykle na chudých pastvinách na mírných jižních svazích v sousedství lesů. Hnízdo je tvořené 10 až 15 cm dlouhou podzemní chodbou s bočními uličkami s plodovými komůrkami. Plodové komůrky obkládá ústřižky listů, které slouží jako stěny. Ústřižky listů spojuje stromovou pryskyřicí, většinou používá pryskyřici z borovic. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z květů bobovitých rostlin, často to jsou štírovníky. Dospělci mohou pro svojí výživu a pro získávání energie navštěvovat květy jiných druhů rostlin, oblíbená je ožanka kalamandra.
Pilatka mokřadní Macrophya duodecimpunctata
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka mokřadní (Macrophya duodecimpunctata) je dlouhá 8 až 12 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. V Čechách je to rozšířený a hojný druh, lze se s ní setkávat od nížin až do hor.
Žije na vlhkých loukách a v podmáčených lesích. Živnými rostlinami jejich larev jsou různé druhy ostřic.
Dospělci mají čelní štítek a svrchní pysk bílý. (Fotografovaný jedinec má svrchní pysk zbarvený od nějaké potravy.)
Mravenec rodu Myrmica Myrmica cf. sabuleti
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec Myrmica sabuleti je jedním ze šestnácti druhů mravenců rodu Myrmica, kteří se vyskytují v ČR. Tito mravenci mají dvoučlánkovou uzlinovou stopku a na zadohrudi dva nápadné trny. Vzhledově jsou jednotlivé druhy rodu Myrmica obtížně odlišitelné, mají ale odlišné ekologické preference.
Mravenci Myrmica sabuleti žijí v teplejších lokalitách než ostatní naše druhy rodu Myrmica. Nejčastěji se lze s mravenci Myrmica sabuleti setkat na sušších pastvinách, hnízda si vytvářejí obvykle pod kameny. V jejich hnízdech mohou žít housenky motýlů modrásků.
Pískorypka zvonková Andrena pandellei
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zvonková (Andrena pandellei) je dlouhá 9 až 12 mm. Létá od května do července. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na zvoncích. Dospělci jsou schopní se živit i na květech jiných druhů rostlin, zejména dospělí samečkové se totiž mohou objevit v přírodě ještě před rozkvětem jejich oblíbených zvonků na lokalitě.
Samičky mají zřetelně bíle páskovaný zadeček, řitní páska a sběráčky jsou světle hnědé, většinou je ale vidíme posypané bílým zvonkovým pylem.
Paličatka kakostová Corynis obscura
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kakostová (Corynis obscura) je dlouhá 6 až 8 mm. Housenice se vyvíjejí na kakostu krvavém a na kakostu lesním. S dospělci se lze setkávat v květnu a v červnu, obvykle jsou vidět přímo v kakostových květech. Právě uvnitř kakostových květů se také většinou spáří samička a sameček.
V Praze se paličatky kakostové vyskytují na skalnatých svazích, kde roste kakost krvavý. (Kakost lesní se na přírodních stanovištích Prahy pravděpodobně nevyskytuje nebo zde alespoň není hojný.)
Nomáda šestiskvrnná Nomada sexfasciata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata) je větší druh nomády, je dlouhá 11 až 14 mm. U nás se s ní lze setkat jen vzácně, pouze v teplých oblastech.
Je to hnízdní parazit u samotářských včel stepnic rodu Eucera.
Její výskyt se povedlo dokumentovat 12. 5. 2024 v Divoké Šárce.
Kyjorožka Ceratina sp.
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka modravá (Ceratina cyanea) a kyjorožka černoretá (Ceratina nigrolabiata) jsou dva navzájem podobné a vzhledově těžko odlišitelné druhy. Jsou to drobné samotářské včelky, jsou dlouhé jen 5 až 7 mm. Kyjorožka modravá je na teplých místech ČR hojnější, na našem území může žít téměř všude, ale nikde není příliš početná. Kyjorožka černoretá se k nám začala šířit od jihu teprve od 90. let 20.století, nyní se s ní lze setkávat na jižní Moravě.
Na nejteplejších lokalitách jižní Moravy se vzácně vyskytují také druhy kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) a kyjorožka černá (Ceratina cucurbitina).
Ploskohřbetka javorová Pamphilius alternans
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.