od Hanka
Širopasí (Symphyta) jsou vývojově nejstarší blanokřídlí. Jejich zadeček přisedá celou šíří i výškou k zadohrudi.
Křídla mají bohatou žilnatinu. Larvy širopasích (housenice) se velmi podobají housenkám motýlů.
od Hanka
Kladélkatí (Apocrita) mají výrazně vyšší pohyblivost zadečku. Zadní část těla se zřetelně, často stopkatě, připojuje k přední. Larvy jsou beznohé.
Číst víceod Hanka
Žahadloví (Aculeata) jsou nyní považováni za fylogeneticky stejnorodou skupinu štíhlopasích. Charakteristickým znakem je žihadlo, vzniklé přeměnou kladélka.
Číst víceod Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kovová (Abia aenea) je dlouhá 10 ž 12 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a v květnu. Samičky paličatek kladou vajíčka jednotlivě do komůrek v naříznuté listové čepeli. Larvy (housenice) jsou vázané svým vývojem na zimolezy a pámelník bílý. Larvy se vyvíjejí na rostlinách v květnu a v červnu. Potom si vytvářejí v zemi pevný kokon a přezimují jako předkukly.
Je to v přírodě nehojný druh, v pražských parcích je častější. Obvykle se lze setkávat jen se samičkami, samci jsou vzácní.
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka borová (Acantholyda erythrocephala) je dlouhá 11 až 16 mm. S dospělci se lze setkat od března do začátku června. Vyskytuje se v mladších a ve středně starých borovicových lesích. V některých letech je vzácná, v jiných se naopak přemnožila natolik, že v lesích vznikaly její holožíry. Vyhledává hlavně porosty borovice lesní, ale může se rozmnožovat i na mnoha dalších druzích borovic. Mohou úspěšně napadat i u nás pěstované nepůvodní druhy borovic.
Samičky ploskohřbetek kladou vajíčka na loňské jehlice borovic, obvykle víc vajíček v řadě za sebou, po dvou až deseti kusech. Vylíhlé larvy pak žijí ve společném zápředku. Každá larva má samostatnou rourkovitou komůrku, do které si zatahuje ukousnuté loňské jehlice, a ve skrytu svojí komůrky jehlice konzumuje. Vyrostlá larva si nakonec vybuduje kukelní komůrku v zemi a tam jako kukla přezimuje.
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) je dlouhá 9 až 17 mm. Její larvy se vyvíjejí na jehličí mladých borovic, poškozují zejména hlavní vrcholový letorost s čerstvě narůstajícím jehličím. Je to významný škůdce v borovicových výsadbách.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Allantinae - pilenky
Pilenka růžová druhu Allantus cinctus je ve starší literatuře většinou pojmenovaná pilatka růžová, ale na růžích škodí víc druhů pilatek, a termín pilatka růžová se objevuje i u těch jiných druhů.
Je to hojný druh, napadá hlavně plané i pěstované růže, housenice této pilatky růžím okusují listy. Housenice se mohou vyvíjet i na jahodnících. Upřednostňuje suché lokality. Má 2 generace do roka. Dospělci jsou dlouzí 8 až 10 mm, jejich housenice bývají větší, dlouhé až 15 mm.
Na zdejších fotografiích je sameček (foto 24. 4. 2018 Praha Dejvice).
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini (Protichneumonini)
Lumek Amblyjoppa fuscipennis je v Praze hojnější a nápadný druh lumka.
Fotografovala jsem ho 11. 8. 2016 na louce za Přírodní památkou Baba.
Pohyboval se tam na různých miříkovitých rostlinách.
Poznámka: Tento druh lumka nemá přidělené české jméno, ale slovo tmavokřídlý je přesný překlad latinského slova fuscipennis.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek ozbrojený (Amblyteles armatorius) - proč ozbrojený, když nemá žihadlo? Protože svojí vosí barvou napodobuje druhy, které žihadlo mají. (Podobně zbarvených druhů lumků je větší počet.)
V Praze je to hojný druh, nápadný svojí barvou i velikostí, tělo (bez tykadel) má dlouhé 12 - 18 mm.
Dospělci se v létě a na podzim krmí na květech, hlavně na miříkovitých rostlinách. Dospělci přezimují. Samičky jsou velmi odolné vůči chladnu, už koncem zimy a zjara samička vyhledává housenky větších druhů motýlů, přednostně můr. Do housenek kladou vajíčka. Vyhledávaným hostitelským druhem je osenice polní (Agrotis segetum).
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka písečná (Ammophila sabulosa) je štíhlá a dlouhá 14 až 24 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Bývají aktivní pouze za slunečných dnů.
Dospělci často sají nektar na květech. Mohou sát nektar i z takových druhů rostlin, kde je nektar uložený hluboko v květu.
Hnízdečka pro larvy si buduje v zemi. Larvy zásobuje ochromenými housenkami, většinou lysými housenkami můr nebo píďalek. Druh kořisti se během sezony proměňuje, závisí na tom, co je kde v danou dobu k dispozici. Kořist dopravuje k hnízdu vlečením po zemi. Po zásobení komůrky samička hnízdo uzavírá a pečlivě zamaskuje vchod kamínky z okolí. Vchod často ještě upěchovává kamínkem drženým v kusadlech.