Atlas Seznam
1 - Symphyta 1 - Blanokřídlí, podřád širopasí - popis podřádu širopasí
od Hanka
Širopasí (Symphyta) jsou vývojově nejstarší blanokřídlí. Jejich zadeček přisedá celou šíří i výškou k zadohrudi.
Křídla mají bohatou žilnatinu. Larvy širopasích (housenice) se velmi podobají housenkám motýlů.
2a - Apocrita 2a - Blanokřídlí, podřád štíhlopasí - popis podřádu štíhlopasí, část kladélkatí
od Hanka
Kladélkatí (Apocrita) mají výrazně vyšší pohyblivost zadečku. Zadní část těla se zřetelně, často stopkatě, připojuje k přední. Larvy jsou beznohé.
Číst více
2b - Aculeata 2b - Blanokřídlí, podřád štíhlopasí - popis podřádu štíhlopasí, část žahadloví
od Hanka
Žahadloví (Aculeata) jsou nyní považováni za fylogeneticky stejnorodou skupinu štíhlopasích. Charakteristickým znakem je žihadlo, vzniklé přeměnou kladélka.
Číst více
Abia aenea Paličatka zimolezová (kovová)
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kovová (Abia aenea) je dlouhá 10 ž 12 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a v květnu. Samičky paličatek kladou vajíčka jednotlivě do komůrek v naříznuté listové čepeli. Larvy (housenice) jsou vázané svým vývojem na zimolezy a pámelník bílý. Larvy se vyvíjejí na rostlinách v květnu a v červnu. Potom si vytvářejí v zemi pevný kokon a přezimují jako předkukly.
Je to v přírodě nehojný druh, v pražských parcích je častější. Obvykle se lze setkávat jen se samičkami, samci jsou vzácní.
Acantholyda erythrocephala Ploskohřbetka borová
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka borová (Acantholyda erythrocephala) je dlouhá 11 až 16 mm. S dospělci se lze setkat od března do začátku června. Vyskytuje se v mladších a ve středně starých borovicových lesích. V některých letech je vzácná, v jiných se naopak přemnožila natolik, že v lesích vznikaly její holožíry. Vyhledává hlavně porosty borovice lesní, ale může se rozmnožovat i na mnoha dalších druzích borovic. Mohou úspěšně napadat i u nás pěstované nepůvodní druhy borovic.
Samičky ploskohřbetek kladou vajíčka na loňské jehlice borovic, obvykle víc vajíček v řadě za sebou, po dvou až deseti kusech. Vylíhlé larvy pak žijí ve společném zápředku. Každá larva má samostatnou rourkovitou komůrku, do které si zatahuje ukousnuté loňské jehlice, a ve skrytu svojí komůrky jehlice konzumuje. Vyrostlá larva si nakonec vybuduje kukelní komůrku v zemi a tam jako kukla přezimuje.
Acantholyda hieroglyphica Ploskohřbetka sazenicová
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) je dlouhá 9 až 17 mm. Její larvy se vyvíjejí na jehličí mladých borovic, poškozují zejména hlavní vrcholový letorost s čerstvě narůstajícím jehličím. Je to významný škůdce v borovicových výsadbách.
Allantus cinctus Allantus cinctus - pilenka růžová
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Allantinae - pilenky
Pilenka růžová druhu Allantus cinctus je ve starší literatuře většinou pojmenovaná pilatka růžová, ale na růžích škodí víc druhů pilatek, a termín pilatka růžová se objevuje i u těch jiných druhů.
Je to hojný druh, napadá hlavně plané i pěstované růže, housenice této pilatky růžím okusují listy. Housenice se mohou vyvíjet i na jahodnících. Upřednostňuje suché lokality. Má 2 generace do roka. Dospělci jsou dlouzí 8 až 10 mm, jejich housenice bývají větší, dlouhé až 15 mm.
Na zdejších fotografiích je sameček (foto 24. 4. 2018 Praha Dejvice).
Amblyjoppa fuscipennis Lumek Amblyjoppa fuscipennis
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini (Protichneumonini)
Lumek Amblyjoppa fuscipennis je v Praze hojnější a nápadně velký druh lumka.
Fotografovala jsem ho 11. 8. 2016 na louce za Přírodní památkou Baba.
Pohyboval se tam na různých miříkovitých rostlinách.
Tento druh lumka nemá přidělené české jméno, ale slovo tmavokřídlý je přesný překlad latinského slova fuscipennis.
Amblyteles armatorius Lumek ozbrojený
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek ozbrojený (Amblyteles armatorius) - proč ozbrojený, když nemá žihadlo? Protože svojí vosí barvou napodobuje druhy, které žihadlo mají. (Podobně zbarvených druhů lumků je větší počet.)
V Praze je to hojný druh, nápadný svojí barvou i velikostí, tělo (bez tykadel) má dlouhé 12 - 18 mm.
Dospělci se v létě a na podzim krmí na květech, hlavně na miříkovitých rostlinách. Dospělci přezimují. Samičky jsou velmi odolné vůči chladnu, už koncem zimy a zjara samička vyhledává housenky větších druhů motýlů, přednostně můr. Do housenek kladou vajíčka. Vyhledávaným hostitelským druhem je osenice polní (Agrotis segetum).
Ammophila campestris Kutilka polní
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka polní (Ammophila campestris) se podobá kutilce písečné, ve srovnání s ní je výrazně menší. Je dlouhá jen 10 až 14 mm. Je mnohem vzácnější, v červeném seznamu je vedena jako zranitelný druh. Svým larvičkám nosí jako zásobu potravy do hnízdeček ulovené housenice pilatek. Samičky kutilky polní transportují kořist ke hnízdečku létáním.
Na zdejších fotografiích je sameček. Foto 3. 6. 2023 v Praze 6. Sameček sedí na květech vikve huňaté. Vikev huňatá je zde rozrostlá na více lokalitách.
(Světlé skvrny na hrudi kutilky jsou způsobené odrazem světla od lesklých chloupků.)