Kvetou lípy velkolisté.
7.6.2026 od Hanka
Lípy jsou významné včelařské dřeviny. Kolem kostelů často bývá vysazených několik různých druhů lip. Ty se odlišují především jiným termínem kvetení. To je pro včely a čmeláky a další druhy hmyzu velmi důležité, že kvetení různých stromů na sebe časově navazuje. Pokud se totiž někde v krajině vyskytují během jara a léta týdny, kdy nekvete vůbec nic, tak tím vznikají všemu hmyzu veliké potíže. Včely medonosky sice mohou mít v úlech zásoby, které jim pomohou hladové období přežít, ale třeba pro hnízdečka čmeláků může být takové období bez květů likvidační.
V minulých stoletích faráři přírodě rozuměli a nechávali vysazovat kolem kostelů, na hřbitovech a v parcích stromy tak, aby od jara až do pozdního léta vždycky včelám některý strom kvetl.
Kaple Nejsvětější Trojice (v Praze 6 v ulici Nad Komornickou) má před vchodem mohutné lípy velkolisté (na fotografii jsou vlevo), vzadu jsou vysazené lípy srdčité (na fotografii jsou vpravo) .
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech druhů lip, jaké můžeme v Praze uvidět. Včelím dělnicím se v této době hojnosti potravy vytvářejí po stranách zadečku šupinky včelího vosku, ze kterých včely následně staví celé voskové plásty. Ty potom slouží nejen na tvorbu a uskladnění medu, ale především do nich včelí matka klade vajíčka a z těch se líhnou včelí larvičky a tak se vyvíjí další generace včel.
Tady sbírá nektar z květů lípy dělnice poddruhu včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica), je to poddruh včely medonosné. V České republice se jedná o nejrozšířenější poddruh včely.
Občas je možné uvidět na květech lípy také drobné čmeláčí dělnice. (Mohutné čmeláčí matky nyní v červnu žijí skrytě uvnitř svých hnízdeček a jejich hlavní povinností je kladení vajíček. Shánění potravy mají na starosti malé čmeláčí dělnice.)
Čmelák rokytový (Bombus hypnorum) - malá dělnice saje nektar z květů lípy.
Některé čmeláčí dělnice sbírají na květech lípy také pyl. (Během letošního sucha a horka je víc nektaru na zastíněných květech. To čmeláci dobře vědí a nechtějí létat na slunce, kde by se dařilo dělat lepší fotografie.)
Dokud lidi neznali elektrické žárovky, tak byl včelí vosk na výrobu svíček velmi ceněný, býval mnohem dražší než včelí med. Včelí vosk totiž příjemně voní. Proto všude tam, kam chodíval do kostela některý zámecký pán, hořely při bohoslužbách svíce ze včelího vosku. V chudších farnostech ale mívali včelího vosku málo, tam si museli poradit nějak jinak. Levnější možnosti svícení existovaly, třeba horníci v dolech používali na svícení jiné oleje a tuky - jenže tenkrát měli lidi k dispozici na obyčejné svícení jen takové suroviny, které nepříjemně zapáchaly. (Kvalitní řepka s olejem bez zápachu byla vyšlechtěná teprve před pár desetiletími.)
Lípa velkolistá, detail kvítků.
Marie Terezie vydala v roce 1775 Včelařský patent (ten mimo jiné osvobozoval včelaře od daní a roboty), založila také včelařskou školu. Potom za Josefa II bylo včelařské vzdělávání i součástí výuky v kněžských seminářích. Jako upomínka na tohle dávné období nám do dnešních dnů zůstala pestrá druhová skladba včelařských dřevin kolem kostelů a na mnoha hřbitovech.
V době Marie Terezie a za Josefa II byly včelařské práce jiné, než co známe nyní. Tehdy na polích nebyla řepka a na svazích nebyly vysazené medonosné akáty. A taky nebyl k dispozici cukr z cukrové řepy, kterým dnešní včelaři doplňují včelám zimní zásoby.
Tenkrát v 18. století i později v 19. století u nás žily včely medonosné poddruhu včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera). Tyto včely mají pomalý jarní rozvoj, využívají především pozdní snůškové období a horlivě sbírají medovici. Dobře zvládají dlouhé zimy, proto se v současnosti lze setkávat s touhle tmavou včelou v severním Švédsku (někdy i vysoko v horách v Alpách).
Spolu s oteplováním klimatu u nás v Čechách lidi začínají chovat další plemena včel. Oranžové proužky na zadečku má buckfastská včela (Apis mellifera buckfast-hybrid). Buckfastská včela mimo jiné obsahuje geny ze dvou plemen afrických včel. Fotografovala jsem jí na listu lípy srdčité, kde se nyní namnožily mšice a ona zde sbírala medovici.
Pro českou přírodu je z toho nejdůležitější druh lípa velkolistá.
V době kvetení lípy velkolisté např. čmeláci ve svých hnízdečkách vykrmují larvy, ze kterých se budou líhnout mladé samičky a samečkové. Oplozené mladé čmeláčí samičky budou přezimovat a příští rok dají život další generaci čmeláků. Později, v termínu kvetení dalších druhů lip, už bývá většina čmeláčích hnízdeček na konci svého vývoje a pak třeba pod lípou stříbrnou bývá vidět hodně přestárlých a mrtvých čmeláčích dělnic.
Nejnovější aktuality
