Jak blanokřídlí používají kusadla.

14.6.2021 od Hanka

Kutilka písečná (Ammophila sabulosa) loví pro svoje larvičky lysé housenky můr. Už před ulovením kořisti si připraví v zemi jednokomorové hnízdečko. Kořist musí nejdřív ochromit několika vpichy svého žihadla a pak jí dopravuje k hnízdu vlečením po zemi. A je to pěkně namáhavá práce, když je housenka mohutnější než kutilka. Na to je potřeba mít pevný stisk kusadel. Až se kutilce povede housenku dopravit do hnízdečka, vyklade na ní svoje vajíčko a pak hnízdo uzavře a zamaskuje zrnky písku z okolí.
Blanokřídlí zajišťují stabilitu dění v přírodě. Jsou nenahraditelní v tom, jak se starají, aby se žádný druh hmyzu nepřemnožil.

/Kutilka písečná, kusadla.
/Kutilka písečná při práci.
/Kutilka písečná s úlovkem.
Kutilku s housenkou fotografoval Karel Netsch.

Hrnčířka zední (Symmorphus murarius) loví jako potravu pro svoje potomstvo larvy mandelinek, přednostně vyhledává larvy mandelinky topolové. Hnízdečka si zakládá většinou v opuštěných chodbách brouků v suchých kmenech stromů, využívá ale i mnoho jiných typů dutinek.
/Hrnčířka zední sedí na listu.
Samičky také potřebují kvalitní kusadla s pevným stiskem.
/Hrnčířka zední, kusadla - 1.
/Hrnčířka zední, kusadla - 2.
/Hrnčířka zední, kusadla - 3.
/Hrnčířka zední, kusadla - 4.

Samotářské druhy včel zásobují svoje larvičky nektarem a pylem z květů. Kusadla mají menší, ale také je při práci často používají.
Čalounice trouchová (Megachile willugbiella), sameček.
/Čalounice trouchová, sameček letí na vikev.
Sameček čalounice trouchové saje nektar z květu vikve. Ale jak je na obrázku vidět, sameček se nezdržoval pronikáním do složitého kvítku k hluboko uloženému nektaru správnou opylovací cestou. Místo toho si kusadly vykousnul v kvítku otvor a nyní má zasunutý sosák přímo ke zdroji nektaru.
/Čalounice trouchová, sameček saje nektar z květu vikve.

Zatímco samečkové různých druhů včel potřebují mít ve své potravě hlavně sladký nektar, samičky naopak sbírají pro výchovu larviček hodně pylu. Navštěvují i takové květy, ve kterých se nektar netvoří, jenom pyl.
Neobvykle jsou utvářené květy rajčat. V nich se tvoří pyl pouze na vnitřní části srostlých prašníků. Pyl z nich musí hmyz vytřásat. Z evropských druhů včel zvládají techniku vytřásání pylu z květu rajčat pravděpodobně jen čmeláci.
Čmelák rolní (Bombus pascuorum), dělnice vyfocená za letu před květem rajčete.
/Čmelák rolní v letu před květem rajčete.
Na dalším obrázku už čmeláčí dělnice drží vnitřní část květu v kusadlech a pyl na sebe vytřásá.
/Typické zakousnutí čmeláka do květu při vibrování.
Rajčata jsou často i samosprašná, opylí se vlastním pylem často už během růstu poupěte.

Na svazích kolem Šáreckého potoka jsou nyní ozdobou motýli.
Na břehu Vltavy.
Co se povedlo vyfotografovat kolem pražských skal na začátku července.
Lípa velkolistá rozkvétá jako první ze všech našich druhů lip.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist