Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)
11.3.2025 od Hanka
Na jívách začaly rozkvétat kočičky. Zatím ale jen na vrcholu stromů, kam se s fotoaparátem nedostanu. Spodní větve, na kterých se mi daří fotografovat detaily hmyzích návštěvníků, rozkvetou později. I tak mohu v koruně jívy pozorovat, že už se ze zimního spánku probudily některé samičky čmeláků. U včelek samotářek se zjara jako první objevují odvážní samečkové, samičky většinou nechtějí riskovat možný návrat chladného počasí a raději si ještě nějaký týden navíc přispí.
Na horní fotografii je za letu zachycený sameček druhu zednice rohatá. Hojní jsou už také samečkové pelonosek hluchavkových a někde jsou k vidění samečkové velikých černých drvodělek.
Vrba jíva dává hmyzu mnoho kvalitního pylu a sladkého nektaru. Právě ten nektar časně zjara rozkvétající vrby jívy je nenahraditelný zdroj energie do letových svalů a pro zahřívání organismu za chladného počasí. Nyní už kvetou také olše, lísky, osiky, jilm polní - ty všechny posílají po větru pouze pyl, netvoří nektar.
Lesníci bohužel vrby jívy vyřezávají jako plevelné dřeviny, co zabírají místo jiným stromům s kvalitnějším dřevem. Jenže hmyz, který se probudí ze zimního spánku a v okolí nenajde potravu, zakrátko umírá hladem. Kdo má rád přírodu, ten by si měl vysadit vrbu jívu nebo časně zjara kvetoucí typy vrby košíkářské na svojí soukromé zahrádce, na kterou lesníci s motorovou pilou nemohou přijít. Vrba jíva se rozmnožuje pouze semeny, zakořenění z odlomené větvičky se u ní obvykle nepodaří. Proto včelaři pěstují klony vzniklé zkřížením vrby jívy s jinými druhy vrb, nejčastěji s vrbou košíkářskou, těm sice zakořenění ze zasazené větvičky trvá dlouho, ale nakonec se alespoň některým povede. Nebo je možné jívu naroubovat na jiný vrbový klon a pak místo naroubování vysadit kousek pod zem, taková jíva pak během několika následujících roků zapustí i svoje kořeny.
Na jívách bývá mnoho dělnic včel medonosek. Ty se nejen živí nektarem, ale také sbírají pyl s hodnotným obsahem bílkovin pro výživu svých larviček. Samičky čmeláků a včel samotářek nyní před polovinou března ještě svoje hnízdečka s larvami nemají, proto zatím pyl nesbírají.
Hned při prvním oteplení také bývají k vidění dospěci mnoha druhů lumků. Ti se pohybují hlavně při zemi. Prozkoumávají terén a hledají, jestli se někde u povrchu neskrývá vhodná housenka nebo kukla, do které by samička lumka mohla vyklást svoje vajíčko. Larvy lumků se totiž vyvíjejí jako parazitoidi.
Lumků existují tisíce druhů, mnohdy navzájem těžko odlišitelných. Jednoho se mi teď povedlo vyfotografovat.
Nejnovější aktuality
