Pcháčová louka u Šáreckého potoka.
25.8.2016 od Hanka
Rostou tady, na podmáčené louce, vedle sebe pcháč zelinný a pcháč šedý. Zatímco pcháč zelinný bývá na vlhkých loukách skoro všudypřítomný, pcháč šedý je na území Prahy vzácnější (ve Středočeském kraji je ale pcháč šedý častým druhem).
V období srpnového sucha a horka se většina hmyzu stahuje na rostliny blízko u vody. (Květy na suchých stráních totiž v období sucha nemají v květech dostatek nektaru.)
Taky jsem tady fotografovala samotářskou včelu z rodu čalounic, která sbírá pyl na sběrací kartáče na bříšku.
Když jsem tu 7. 8. 2016 pcháč šedý fotografovala, většina rostlin měla zatím poupata. Naplánovala jsem si tedy další fotografování na později. Ale 17. 8. 2016 mne čekalo překvapení.
Sečení bylo dělané citlivě, řada kvetoucích rostlin zůstala.
Ale pcháč šedý v tomhle místě pokosení neuniknul. Přírodě to neublížilo, kus dál je velký nesečený kus louky, hmyz se tam snadno přesune. Na té další ploše má výraznou převahu pcháč zelinný. Pro nás lidi obyčejná rostlina, hmyz ale dává pcháči zelinnému dokonce přednost.
Tady je na květu pcháče zelinného motýl perleťovec.
Mladá matka druhu čmelák zemní se taky musí pořádně vykrmit na květech, aby dobře přezimovala a další rok dala život další generaci.
Květy pcháče zelinného si vybrali samička a sameček druhu ploskočelka šestipásá i pro lásku.
Nejen o květy je zájem. Na listech běhaly samičky rodu trubčík, které tu hledaly svou kořist - nymfy ploštic.
Nejnovější aktuality
