Včely samotářky Apiformes

Včely samotářky (Apiformes) - to je souhrné pojmenování různorodé skupiny včel, jejichž larvy jsou závislé na potravě z květního pylu a nektaru.
(Na horní fotografii je zednice rohatá - Osmia cornuta)

V ČR žijí zástupci šesti čeledí.

Hedvábnicovití (Colletidae)
V ČR žijí rody hedvábnice (Colletinae) a maskonosky (Hylaeinae).
V rodu maskonosek u nás žije 33 navzájem podobných druhů, které jsou dlouhéjen 4 až 9 mm. Většinou nemají samostatný pylosběrný aparát, ale pyl polykají spolu s nektarem a směs vyvrhují do připravených plodových komůrek.
/Hedvábnice jarní na kvetoucí jehnědě vrby popelavé.

/Hedvábnice jarní na kvetoucí jehnědě vrby popelavé.

Na fotografii je hedvábnice jarní (Colletes cunicularius).

Pískorypkovití (Andrenidae)
U nás žijí podčeledi pískorypky (Andreninae) a pískohrabky (Panurginae).
Hojně zastoupený je rod pískorypka (Andrena), v ČR je potvrzen výskyt 132 druhů.
Hnízdečka si budují v písčité zemi. Proto mají jméno pískorypka, že rýpou v písku.
/Pískorypka popelavá na květu třešně.

Na fotografii je pískorypka popelavá (Andrena cineraria)

Ploskočelkovití (Halictidae)
Nejhojněji jsou zastoupeny rody Halictus a Lasioglossum.
Některé žijí samotářsky, některé mají podobný životní cyklus jako čmeláci - samička ploskočelky nejprve vychová dělnice a teprve pak společenství vychovává mladou pohlavní generaci.
Druhy z rodu ruděnka (Sphecodes) žijí výhradně jako hnízdní paraziti.
/Ploskočelka šestipásá, sameček, na květu bodláku.

/Ploskočelka šestipásá, sameček, na květu bodláku.

Na fotografii je ploskočelka šestipásá (Halictus sexcinctus), sameček.

Pilorožkovití (Melittidae)
U nás podčeledi chluponožky (Dasypodainae), olejnice (Macropidinae), pilorožky (Melittinae).
Obvykle se specializují na sběr pylu pouze z jedné čeledi rostlin, nebo jen z jednoho rodu rostlin.
/Pilorožka kyprejová, zadeček a rousky pylu.

/Pilorožka kyprejová, zadeček a rousky pylu.

Na fotografii je pilorožka kyprejová (Melitta leporina), samička.

Čalounicovití (Megachilidae)
U nás jsou podčeledi drvnice (Lithurginae) a čalounice (Megachilinae). Podčeleď čalounice se dál rozděluje na skupiny vlnařky (Anthidiini), ostnoštítky (Dioxyini), zednice (Osmiini) a čalounice (Megachilini).
Charakteristickou vlastností těchto včel je umístění pylosběrného aparátu na břiše.
Některé druhy z této čeledi jsou hnízdní paraziti.
/Samotářská včelka z čeledi čalounicovitých na hadinci.

/Samotářská včelka z čeledi čalounicovitých na hadinci.

Na fotografii je zednice rezavá (Osmia bicornis), starší samička.

Včelovití (Apidae)
Podčeledi - drvodělky (Xylocopinae), nomády (Nomadinae), včely (Apinae). Všechny nomády jsou hnízdní paraziti.
Do podčeledi včely patří stepnice (Eucerini), pelonosky (Anthophorini), čmeláci (Bombini) a vlastní včely (Apini). Mezi včely samotářky ovšem patří pouze stepnice a pelonosky.
/Pelonoska při stojatém letu.

Na fotografii je pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes), samička ve stojatém letu.

Nejnovější z atlasu