čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka černolesklá (Andrena nigroaenea) je dlouhá 12 až 15 mm, je to velký druh pískorypky. Při zběžném pohledu se na květech snadno zamění s dělnicí včely medonosné. Dospělci létají v přírodě už od března. Je to hojný druh, sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, významně se podílí na opylování ovocných dřevin. Neoplozené samičky zjara produkují voňavé feromony, které k nim lákají samečky. Samičky mají hruď a pylové sběrací kartáče na zadních nohách červenohnědě ochlupené. Zadeček bývá řídce ochlupený, a během života chloupky na zadečku olysávají.
Pískorypka černolesklá Andrena nigroaenea
Foto shora.
Samička na květu velkokvětého kultivaru zákuly japonské.
Hlavu má černou.
Samička na květech mahonie.
Fotografie samečka, jak se ohříval na sluníčku. S fotoaparátem jsem ho zastihla v Botanické zahradě Na Slupi, na výhonech brslenu bradavičnatého.
Podobně jako jiní samečkové pískorypek má nápadně širokou hlavu při pohledu shora.
Zajímavost: V jižní Evropě roste orchidej druhu Ophrys sphegodes (tořič pavoukonosný). Její květy vydávají podobnou vůni jako samičky pískorypek černolesklých, proto samečkové na tyhle orchidejové květy často naletují a zajišťují opylování. V Čechách tato orchidej neroste.
V roce 2025 jsem fotografovala samičku s nasbíraným pylem na hořčici polní.
Na další fotografii se mezi posledními zadečkovými články pískorypky skrývá malý parazit řasník. Tedy on ten řasník není úplně malý, jenže velká část jeho těla se skrývá uvnitř zadečku pískorypky, ven vykukuje jen hlava a drobná hruď a kousek prvního článku zadečku. Zbytek velikého zadečku samičky řasníka zůstává již trvale uvnitř hostitele. Řasník také proměňuje chování pískorypky.
Přítomnost řasníka se pozná podle světle hnědé tečky mezi posledními články zadečku pískorypky.
Napadená pískorypka živí nektarem jen sebe samotnou, nezakládá si hnízdečko pro výchovu potomstva, nesbírá pyl pro výchovu svých larviček (protože žádné takové nemá).
A jak to s těmi řasníky bývá? U jarních druhů pískorypek parazitují řasníci rodu Stylops. Patří mezi hmyz s proměnou dokonalou, jsou to příbuzní brouků. Vývojem přes stadium kukly ale procházejí pouze samečkové. Samečci mají křídla, nohy, oči a tykadla. Samičky řasníků jsou tzv. neotenické, dospívají ve fázi larvy. Jsou trvale vázáné na svého hostitele. Po oplodnění samečkem začnou v těle samiček řasníků dozrávat vajíčka. Každá samička řasníka pak vyprodukuje tisíce pohyblivých larev, které v prvním instaru opouštějí její tělo i hostitele. Parazitovaná pískorypka pak roznáší larvičky řasníků (triungulinidy) po květech vhodných rostlin a dokonce aktivně otírá samičku řasníka o pylové tyčinky tak, aby larvičky řasníků uvízly na pylu v květu. Zdravé včely pak naberou pyl z květu i s malými larvami řasníků a v jejich hnízdech se cyklus uzavře. Malá larva řasníka se snadno dostane přes kutikulu larvy hostitele a po úspěšném proniknutí dovnitř zde začíná parazitovat.
Nejnovější z atlasu
