čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Květolib včelí (Philanthus triangulum) je druh teplých lokalit a písčitých oblastí. Samičky jsou až 17 mm dlouhé, samci jsou menší, skoro poloviční. Má nápadné "vosí" zbarvení.
Na horním obrázku je samička, jak začíná vyhrabávat chodbičku ke svému budoucímu hnízdečku.
Letová aktivita květolibů je od května do září.
Často hnízdí koloniálně. Jako potravu pro larvičky loví živou kořist, nejčastěji dělnice včely medonosné, které ochromuje vpichem žihadla.
Samičky květoliba včelího si budují hnízdečka pro výchovu potomstva v písčité zemi, až 1,5 m hluboká. (Oblíbeným místem bývají spáry mezi dlažebními kostkami nebo pískem zasypaná zařízení vedle budov.) Často má hnízdečka blízko sebe několik samiček.
Hnízdečka pro larvy bývají vícekomorová.
Do každé komůrky nanosí samička květoliba několik ochromených včel jako potravu pro svoje larvičky. Larvám samečků (kteří jsou mnohem menší) stačí k vývoji jedna nebo dvě včely, pro samičky je potřeba nanosit včel více, někdy až 7 kusů.
Svojí
kořist, nejčastěji to jsou včely medonosné, napadá, když sedí na květu, a ochromuje je vpichem žihadla do krku.
V teplých oblastech ČR je to hojný druh. V Praze mívá hnízdečka spíš jenom před jižními stěnami budov, volně v přírodě vyjímečně.
Pro rozlišování jednotlivých druhů hmyzu bývá důležité fotografovat i kresbu vpředu na hlavě.
A taky pohled z boku:
Na horních obrázcích jsou samičky.
Další samičky jsem fotografovala na květech zlatobýlu kanadského v Botanické zahradě v Praze na Albertově.
Je vidět, že se jedná o druh trochu barevně variabilní.
Sameček je podobný, liší se v detailech. Na fotografiích dole je sameček.
Samečkové mají vpředu na hlavě výraznou kresbu, která připomíná korunku pohádkových princezen.
Sameček květoliba se živí v květu pcháče rolního.