čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka žlutá (Scolia hirta) je dlouhá 16 až 22 mm. Patří u nás tedy k velkým druhům blanokřídlého hmyzu. Samičky vyhledávají v zemi jako potravu pro svoje potomstvo larvy větších druhů brouků zlatohlávků. Prohrabávají se k nim s pomocí silně otrněných předních nohou. Hostitelskou larvu pak trvale ochromí žihadlem. Potom v blízkosti larvy (někdy hlouběji v zemi) vybudují prostornou komůrku, a do té kořist zatáhnou. Pak na zadeček kořisti vyklade samička žahalky svoje vajíčko, následně matka žahalka komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabe. Vývoj mladé žahalky z vajíčka je rychlý, obvykle larvy dorostou během dvou týdnů a zhotoví si pevný hnědý kokon, ve kterém přezimují ve stadiu předkukly až do jara příštího roku.
V ČR žije jen v nejteplejších oblastech.
V předchozích letech bývala žahalka žlutá v Praze velmi vzácná. Letos (2020) je na květech podél Vltavy k vidění dost často.
Dospělci se živí sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Máčka ladní ale patří k nejvyhledávanějším.

Proplétat se mezi trny máčky ladní není pro velikou žahalku vůbec snadné. Sledovala jsem i situaci, kdy si samička žahalky nabodla křídlo na trn máčky a nedařilo se jí osvobodit. (V případě, který jsem viděla, jsem žahalku uvolnila z trnu já. ) Na lokalitě jsem pozorovala i žahalky s jedním vyvráceným křídlem, kupodivu ale dokázaly létat stejně rychle jako zdravé žahalky.

Pro srovnání velikosti vkládám obrázek, kde je žahalka žlutá na stejném květenství se samečkem vosíka francouzského.

A tady je žahalka společně se samečkem ruděnky běloreté.

Samičky žahalek bývají mohutné.
Žahalka žlutá (
Scolia hirta) je v posledních letech v Čechách hojnější. Tady je samička na bělotrnu.

Bělotrn patří mezi nejoblíbenější rostliny žahalek.

Portrét samičky:

Samička fotografovaná shora:
Sameček žahalky spolu s dělnicí včely medonosky:
Samečkové žahalky žluté bývají menší a jsou štíhlejší a mají mohutnější tykadla.

Saje nektar z kvítku bělotrnu.

Sameček při odletu.

Samečkové žahalek mají na posledním článku zadečku tři trny.
Sameček a samička spolu.

Kde se objeví mladá neoplozená samička, tak tam se slétá hodně samečků.
Hostitelským druhem žahalek žlutých jsou větší druhy brouků zlatohlávků. V přírodě už je to tak, že z pěkné a vykrmené larvy brouka zlatohlávka se může vylíhnout mladý brouk zlatohlávek a nebo také žahalka žlutá.

Svízel syřišťový s broukem zlatohlávkem. Dospělí brouci zlatohlávci se živí okusováním květů, někdy i okusováním zralých plodů. Tady na svízelu neškodí. Na některých pěstovaných rostlinách by ale okusováním květů škodit mohli, kdyby se přemnožili.