Mravenec žlutý Lasius flavus

Hlavním zdrojem potravy mravenců žlutých jsou mšice, které žijí na kořenech rostlin. Mšice poskytují mravencům nejenom medovici, která slouží jako zdroj energie, ale mšice také požírají a to je pro ně přísun potřebných bílkovin.
Soužití se mšicemi je pro mravenčí kolonii tak zásadní, že mravenčí dělnice si mšice chrání a pečují o ně i v případě ohrožení mraveniště, snaží se v první řadě odnášet svoje mšice na bezpečné místo.
To je vidět i na zdejších fotografiích. Kvůli fotografování jsem z jejich mraveniště kus vyrýpla a rozložila hrudky na světlý papír. Mravenci se snažili zachránit a prchali odtud se mšicemi v kusadlech.

Kolonie mravenců žlutých žije ve spolupráci s více než dvaceti druhy mšic, které žijí na kořenech trav a bylin.
Jednu skupinu podzemních mšic, o kterou mravenci pečovali, se mi povedlo fotografovat.

Tady je vyfotografovaná nedospělá mšice na poškozeném kořenu rajčete. A zdá se, že se mi povedlo určit i druh mšice. Je to kořenovka řepná (Smynthurodes betae). Tahle mšice škodí na kořenech mnoha druhů rostlin. Pochází ze Středozemí, tam je její primární hostitelskou rostlinou pistácie. V našich podmínkách žijí pouze tzv. anholocyklické kmeny na letních hostitelích. Protože u nás nejsou k dispozici pistacie, tak tyhle mšice přezimují u mravenců.
Dospělci kořenovky řepné mají tmavé nohy a tmavá tykadla. Já jsem ale objevila na kořenech pouze mladší jedince se světlými nohami a světlými tykadly.


Mladou okřídlenou matku se mi povedlo fotografovat na začátku srpna 2023.

Zatímco dělnice mravenců žlutých téměř nepotřebují mít na těle barevný pigment, co by je chránil před slunečním zářením, protože celý život tráví v podzemí, jejich matka je tmavší. Matky musí být vybavené na několik dnů pobytu venku na slunci.