Mravenec černolesklý Lasius fuliginosus


čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).

Dělnice mají velikou hlavu, ta je vzadu hluboce vykrojená do tvaru srdce.
/Mravenec černolesklý, dělnice na listu.
Velkou část jejich potravy tvoří medovice mšic.
Mravenčí dělnice lezou za potravou vzhůru po kmenu stromu.
/Mravenec černolesklý, dělnice pochodují po kůře stromu.
Okřídlení samečkové mají výrazně menší hlavu než mravenčí dělnice. Je to dáno jejich rozdílnými úlohami práce v mraveništi. Dělnice potřebují mít v hlavě silné kusadlové svaly. Naopak samečkové mají ve srovnání s dělnicemi mohutnou hruď a dobře vyvinutou křídelní svalovinu. Samečkové by měli pokud možno dokázat odletět daleko a spářit se s nepříbuznými samičkami z jiných mravenišť.
/Mravenec černolesklý, dělnice a sameček s malou hlavou.
Dělnice mravence černolesklého - je zobrazená štíhlá hruď při pohledu z boku.
/Mravenec černolesklý, dělnice vedle samečka.
Sameček obklopený dělnicemi.
/Mravenec černolesklý, sameček uprostřed mravenčích dělnic.
Křídlatá samička je větší, i hlavu má zhruba stejně velikou jako dělnice.
/Mravenec černolesklý, velká samička a dělnice.
Na začátku rojení stoupají okřídlení samečkové a samičky vzhůru po kmenu až vysoko do koruny stromu.
/Mravenec černolesklý, při rojení odlétají malí samečkové a větší samičky.
Mladé oplozené samičky neumějí založit samy nové hnízdo, mravenec černolesklý je tzv. dočasný sociální parazit. Samičky musí nejdřív proniknout do hnízda jiného hostitelského druhu mravence. Samička mravence černolesklého potom zabije původní královnu hnízda hostitelského druhu a svoje nakladená vajíčka nechává, aby je vychovaly původní dělnice. Z těchto vajíček už se líhnou dělnice mravenců černolesklých. Potom se v hostitelském hnízdě vyskytují společně dva druhy mravenců. Během dalšího času dělnice původního druhu vymírají a následně už všechnu mravenčí práci dělají šikovné dělnice druhu mravenec černolesklý.
Častým hostitelským druhem je marvenec hnědý (Lasius brunneus), který si také může budovat hnízda v kmenech stromů. Hostitelským druhem je velmi často mravenec stínomilný (Lasius umbratus) a mnozí další. Podobně jako Lasius fuliginosus, ani královna druhu Lasius umbratus nedokáže založit hnízdo vlastními silami, a tak využívá druhu Lasius niger. Potom se v takovém hnízdě vyskytují současně dělnice tří různých druhů mravenců.
Některým mladým samičkám mravence černolesklého se také podaří, že se uchytí v hnízdě vlasního druhu a založí pak sousední kolonii.

V hnízdech mravenců černolesklých se často vyskytují další hmyzí hosté, zejména různí brouci.

Pod hnízdy mravenců černolesklých se také vyvíjejí larvy bráněnky červené. Mně se povedlo vyfotografovat tyhle velké a nápadné mouchy u hníz mravenců na konci května 2022.
/Bráněnka červená na kmenu stromu.
Bráněnka červená (Clitellaria ephippium) má na hrudi nápadné trny.
/Bráněnka červená s trny na hrudi.

Vosa saská
Pilatka bršlicová (žlutá)
Čalounice mokřadní
Tmavka dvouskvrnná

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist