čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).
Mravenec černolesklý Lasius fuliginosus
Dělnice mají velikou hlavu, ta je vzadu hluboce vykrojená do tvaru srdce.
Velkou část jejich potravy tvoří medovice mšic.
Mravenčí dělnice lezou za potravou vzhůru po kmenu stromu.
A s nákladem medovice v zadečku zase pochodují dolů do mravenčího hnízda. Všimněte si, jak mravenec, který pochoduje dolů, má roztažené zadečkové články až na maximum, dá se říct, že má zadeček naplněný až k prasknutí.
Okřídlení samečkové mají výrazně menší hlavu než mravenčí dělnice. Je to dáno jejich rozdílnými úlohami práce v mraveništi. Dělnice potřebují mít v hlavě silné kusadlové svaly. Naopak samečkové mají ve srovnání s dělnicemi mohutnou hruď a dobře vyvinutou křídelní svalovinu. Samečkové by měli pokud možno dokázat odletět daleko a spářit se s nepříbuznými samičkami z jiných mravenišť.
Dělnice mravence černolesklého - je zobrazená štíhlá hruď při pohledu z boku.
Sameček obklopený dělnicemi.
Křídlatá samička je větší, i hlavu má zhruba stejně velikou jako dělnice.
Na začátku rojení stoupají okřídlení samečkové a samičky vzhůru po kmenu až vysoko do koruny stromu.
Mladé oplozené samičky neumějí založit samy nové hnízdo, mravenec černolesklý je tzv. dočasný sociální parazit. Samičky musí nejdřív proniknout do hnízda jiného hostitelského druhu mravence. Samička mravence černolesklého potom zabije původní královnu hnízda hostitelského druhu a svoje nakladená vajíčka nechává, aby je vychovaly původní dělnice. Z těchto vajíček už se líhnou dělnice mravenců černolesklých. Potom se v hostitelském hnízdě vyskytují společně dva druhy mravenců. Během dalšího času dělnice původního druhu vymírají a následně už všechnu mravenčí práci dělají šikovné dělnice druhu mravenec černolesklý.
Častým hostitelským druhem je marvenec hnědý (Lasius brunneus), který si také může budovat hnízda v kmenech stromů. Hostitelským druhem je velmi často mravenec stínomilný (Lasius umbratus) a mnozí další. Podobně jako Lasius fuliginosus, ani královna druhu Lasius umbratus nedokáže založit hnízdo vlastními silami, a tak využívá druhu Lasius niger. Potom se v takovém hnízdě vyskytují současně dělnice tří různých druhů mravenců.
Některým mladým samičkám mravence černolesklého se také podaří, že se uchytí v hnízdě vlasního druhu a založí pak sousední kolonii.
V hnízdech mravenců černolesklých se často vyskytují další hmyzí hosté, zejména různí brouci.
Pod hnízdy mravenců černolesklých se také vyvíjejí larvy bráněnky červené. Mně se povedlo vyfotografovat tyhle velké a nápadné mouchy u hníz mravenců na konci května 2022.
Bráněnka červená (Clitellaria ephippium) má na hrudi nápadné trny.
Nejnovější z atlasu
