čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice mokřadní (Megachile ligniseca) je dlouhá 10 až 14 mm. Tergity zadečku má téměř lysé, jen s velmi úzkými přerušenými světlými páskami.
S dospělci se lze setkat od června do srpna. Navštěvuje především hvězdnicovité rostliny, zejména pcháče a bodláky. Žije na vlhkých loukách a mokřadech, v olšinách. Hnízdečka si buduje v dutinách v mrtvém dřevě, mívá 6 až 8 plodových komůrek v řadě za sebou. Fotografovala jsem ji na květech kolotočníku.
V ČR to bývala čalounice mokřadní vzácnější druh, v roce 2022 je v Praze poměrně hojná.
Čalounice mokřadní Megachile ligniseca
Zadeček má z úzkými přerušenými páskami.
Portrét samičky. Vzhledem k velikosti těla má relativně velkou hlavu.
Saje nektar z květních úborů kolotočníku.
Při sání nektaru se samička zastaví na místě a umožňuje fotografování. Jinak při sběru pylu na chloupky na břišní části zadečku pobíhá po květech velmi rychle a nenechá se fotografovat. A aby si nasbíraný pyl při sání nektaru omylem nesetřela, tak zvedá zadeček do výšky.
Samečkové čalounic se starají jen o svou vlastní výživu.
Na dalších fotografiích je sameček čalounice mokřadní.
Kolotočník ozdobný v porostu podél potoka. Podle některých názorů je u nás kolotočník nepůvodní a jeho výskyt by se neměl podporovat. Já si to myslím naopak. Tady byl kolotočník jedinou kvetoucí rostlinou v širokém okolí, ten jediný se dokázal prosadit v monokulturách kopřiv. Byl to jediný zdroj květního nektaru a pylu pro zdejší včely samotářky a motýly, i pro tuhle vzácnou čalounici mokřadní.
Čalounice mokřadní jsem fotografovala 2. července 2022 v porostu podél dolního toku Únětického potoka. A v jaké lokalitě tyhle čalounice žijí? Kolotočníky rostou pod mokřinou pod Trojanovým mlýnem.
Nejnovější z atlasu
