čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa saská (Dolichovespula saxonica) je v Čechách jedním z běžných druhů vos. Patří mezi tzv. dlouholebé vosy. Charakteristickým znakem je dlouhá hlava. Tmavá skvrna na čelním štítku je proměnlivá. Bývá trojčetná, samičky a dělnice mohou mít na čelním štítku jen tři tečky nebo větší trojčetnou kresbu, někdy i velkou tmavou skvrnu. Samečkové mají na čelním štítku nejméně jednu tmavou tečku, obvykle je tmavá skvrna větší.
Dlouholebé vosy mají krátký generační cyklus. Už začátkem července se objevují nové královny a samečkové a páří se, to vede ke konci staré kolonie kolem poloviny srpna. Jejich nadzemní hnízda pak zanikají.
Vosa saská Dolichovespula saxonica
Ze skupiny dlouholebých vos žijí v Čechách ještě další druhy, a to vosa prostřední (Dolichovespula media), vosa norská (Dolichovespula norwegica), vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) a pavosa příživná (Dolichovespula adulterina) a vzácná pavosa pomíjená (Dolichovespula omissa).
Vosa saská si buduje vzdušná hnízda, která bývají umístěná v hustých keřích ve výšce pár metrů nad zemí. Ve městech mívá hnízda pod střechami budov. Umí se ale přizpůsobit různým možnostem umístění hnízda.
Mladou samičku vosy saské jsem fotografovala 2. července 2022 v sousedství Únětického potoka. Žlutočerná kresba na zadečku může být také dost proměnlivá a značně se lišit i u jedinců ze stejného hnízda.
Budoucí vosí matky mají mohutný zadeček.
Portrét matky zvětšeně.
Spolu s mladou budoucí vosí matkou jsem zastihla i samečka.
Vosa saská, sameček na rozpůlené meruňce.
Samečkové vos mají mohutná tykadla.
Někteří samečkové vosy saské mají na čelním štítku pouze jedinou tmavou tečku, jiní mají vpředu na hlavě tmavou kresbu podobnou samičkám.
Dospělé vosy saské se často živí také nektarem z květů. Jsou to významní opylovatelé rostlin.
Kusadla samečka.
Sameček na listu.
Nejnovější z atlasu
