Mravenec obecný Lasius niger


čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.

Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.

U mravenců obecných je rojení vždy masové, synchronizované s ostatními koloniemi v širším okolí. Podnětem bývá prudký pokles atmosférického tlaku vzduchu, k jakému dochází často před bouřkou. Taková strategie způsobuje, že se během svatebních letů setkávají navzájem nepříbuzné samičky a samečkové, kteří pocházejí z různých vzdálenějších mravenišť.

Zatímco okřídlené mravence můžeme pozorovat v přírodě jen několik dnů během roku, s dělnicemi se setkáváme od předjaří až do začátku zimy. (Dělnice jsou geneticky vzato také samičky.)

Dělnice Lasius niger. Mravenec obecný je všežravý druh. Důležitou složkou jeho potravy je také medovice od mšic. Vyhledává, stará se, chrání a rozšiřuje přibližně 15 druhů mšic.
/Mravenčí dělnice Lasius niger.
Nahoře na stonku je dělnice, pod ní dole je vidět rozmazaná silueta mohutné samičky.
/Dělnice Lasius niger, foto z boku.

Samečkové jsou menší a vždy okřídlení. Jsou dlouzí 3,5 až 5 mm. Životním posláním samečků je, aby se jim povedlo oplodnit některou samičku. Není to vůbec snadný úkol, protože ve svatebním roji létá velmi mnoho samečků, ale zvítězí jen někteří z nich. K úspěchu vede zapojení všech smyslů, důležitý je čich, ale také musí samečkové dobře vidět. Při zobrazení hlavy samečka shora jsou na hlavě dobře vidět mohutné oči, ty jsou mnohem větší, než jaké mají samičky a dělnice. Při podrobném prohlížení jsou nahoře na hlavě samečka vidět i tři jednoduchá temenní očka. (Samičky mají také kromě svých velkých očí i tři jednoduchá temenní očka.)
/Mravenec Lasius niger, sameček s křídly.
Sameček zvětšeně. Při pohledu z boku jsou vidět i lopatovitá kusadla.
/Mravenec Lasius niger, foto z boku.

Mohutná mladá samička, pod ní dělnice.
/Lasius niger, mladá samička s křídly a v pozadí dělnice.
Samičky jsou dlouhověkké, píše se o nich na Wikipedii: "Samička obvykle žije až 15 let, rekordmankou se stala královna chovaná v laboratorním hnízdě (formikáriu), která se dožila 29 let a drží světový rekord v délce života v rámci celého hmyzu." Jednotlivé dělnice mohou žít až 7 roků. Naopak samečkové žijí jen krátce, po spáření hynou.

Křídlatá samička, fotografovaná z boku.
/Lasius niger, mladá samička, foto z boku.
Křídlaté mravence jsem fotografovala v červenci v Praze v Dejvicích na zahrádce u domu na sídlišti.

Po úspěšném spáření se samičkám odlomí křídla a ony se pak vydají k samostatnému životu. U mravenců druhu Lasius niger zakládá nové hnízdečko samotná samička, je nezávislá na pomoci jiných mravenců.

V září jsem vyrývala něco z trávníku, a nečekaně jsem při tom objevila komůrku se samičkou a jejími vajíčky. Samička se chovala jako vzorná matka, navzdory takovému vyrušení svoje vajíčka neopustila ani během následujícího fotografování. (Nakonec jsem hroudu s její komůrkou a s vajíčky přeneska na jiné vhodné místo v sousedství.)
/Lasius niger, samička v zemní komůrce s vajíčky.

Poznámka: Mravencům druhu Lasius niger se vzhledově velmi podobá druh Lasius platythorax, který je vlhkomilnější a častěji se vyskytuje ve stinných lesích. Podle obyčejných fotografií jsou tyto dva druhy nerozlišitelné.

Žahalka šestiskvrnná
Pelonoska čistcová
Smolanka rezavá
Pilatka mokřadní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist