Sršeň obecná Vespa crabro

Při nedostatku dutin ve stromech využívají i lidské příbytky, půdy, kůlny apod.

Sršní hnízdo na počátku svého vývoje.

Mladé oplozené samice přezimují v trouchnivém dřevě, po přezimování zakládají nová hnízda. Stavebním materiálem je směs naškrábaného dřeva a slin. Základní plást tvoří matka sama a naklade do něj vajíčka.


Uložení vajiček v buňkách.


V prostřední nejstarší buňce už je vidět mladá larvička.

Zpočátku postupuje stavba pomalu - foto 1. 7. 2011
Všimněte si bílých vajíček, které jsou vidět v krajních buňkách, a větší larvy uprostřed horního (staršího) plástu.


Později už je hotová veliká sršní báň. Plásty kryje jako tepelná izolace lasturnatý obal - foto 17. 9. 2011.

Hnízdo mívá 5 až 8 pláství, vyjímečně až 12 pláství, s více než 5000 zárodečnými buňkami. Dělnice jsou aktivní ve dne i v noci, loví rozmanitý hmyz.


Ve stromové dutině je vidět okraj sršního hnízda.
Jsou méně agresivní než vosy a bez příčiny nezačínají na lidi útočit. Při klidném chování snášejí člověka i blízko hnízda.

Na podzim rády sají sladkou šťávu z bobulí hroznového vína. Člověk na ně omylem snadno sáhne. Na fotografii je malá sršní dělnice vedle prstů.


Portrét sršní dělnice:


Sameček na bobuli:

Sršní samečkové mají mohutná a tmavá tykadla. V přírodě se vyskytují koncem léta a na podzim.

Když jsou larvičky v plástu dobře vykrmné, tak si u hlavy vyrobí nápadně bílý zámotek a uvnitř svojí buňky se zakuklí. Na obrázku je nad kuklami sameček.


Sameček sršně má hruď vymalovanou jinak než samičky.


Břišní články samečka.


Samička a sameček spolu. Samečkové jsou menší.



Během chladného jara 2021 mne překvapila sršní matka, která získávala energii sáním v květech zahradního skalníku. Zdá se, že za chladna létá málo hmyzu, který by mohl sloužit jako kořist.


I veliká sršeň se ale může stát kořistí daleko menšího predátora. Tahle mrtvá sršeň byla připředená k listu pavučinou. A krmil se na ní pavouk, pravděpodobně druh snovačka oválná (Enoplognatha ovata).
Jak mohla malá snovačka ulovit ve srovnání s ní tak velikou sršeň? Snovačky mají v pavučinách hodně lepu a v chelicerách také neobvykle silný jed

Snovačky si staví nevelké sítě s vlákny, která jsou napjatá nejrůznějšími směry. Některá vlákna jsou opatřená lepem. Jakmile se neopatrný hmyz do sítě zachytí, tak se přilepí na několik vláken. A čím víc se snaží vyprostit, tím víc se přilepuje na další vlákna. Teprve když se kořist unaví a je lepem i trochu znehybněná, tak se snovačka odváží blíž a svou oběť usmrtí jedem tak, že chelicerami prokousne jemnou kutikulu mezi články.


Další fotografie sršního hnízda a kukel jsou na tomto odkazu:
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=66