čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Mravenci - popis čeledi mravencovití Formicidae
Kusadla jsou u většiny druhů mravenců široce lopatovitá, s ozubenou řezací hranou.
Na fotografii je hlava mravence obrovského, mravenec je schovaný ve včelím plástu. Časně zjara se totiž mnozí mravenci stěhují do prázdných nástavků se včelími plásty nad živým včelstvem, protože včelstvo horní nástavek vydatně vyhřívá. Včely a mravenci tu jsou vedle sebe (nad sebou), nejsou v plástech spolu.
Pouze u otrokářských druhů mohou být kusadla úzká, ostrá a neozubená.
U mnoha druhů mravenců, u nás zejména u rodů Lasius a Formica, je důležitá trofobioza, to znamená, že mravenci se živí tím, co vylučují mšice (podobně i červci, mery, . . ).
V rostlinné šťávě, kterou sají mšice, je totiž velké množství cukrů, ale málo bílkovin. Mšice potřebují pro svůj růst především bílkoviny, nadbytečné cukry vylučují. Tato vyloučená medovice je důležitou složkou potravy pro mnoho druhů hmyzu. Pouze u mravenců ale soužití se mšicemi pokročilo do vzájemné symbiozy.
Vysoký obsah cukrů v medovici většinou pokrývá požadavky na příjem energie v mravenčí kolonii. Podle odhadů múže velká kolonie mravence lesního nasbírat za rok až 500 kg medovice.
Nejnovější z atlasu
