čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.
Žahalka šestiskvrnná Scolia sexmaculata
Dospělci u nás létají od června do srpna a získávají energii sáním nektaru na květech. Tady je samička na máčce ladní.
Samičky žahalek se musí k hostitelským broučím larvám, které žijí pod zemí, hluboko prohrabávat. K tomu jim slouží nápadně otrněné silné nohy. A samozřejmě se jim lépe hrabe v málo utužených písčitých půdách.
Díky svým nápadně barevným křídlům je žahalka šestiskvrnná nezaměnitelná s jinými druhy hmyzu.
Žahalku šestiskvrnnou jsem fotografovala 9. 7. 2024 mezi skalami v přírodní památce Baba v Praze 6.
Zaostřeno na tykadlo.
DODATEK:
V jižní Evropě žije několik typů druhu žahalka obrovská (Megascolia maculata), která může velmi vzácně létat i v ČR (to hlavně když jí někdo omylem přiveze vlakem nebo autem). Na jižním Slovensku už se mohou vyskytovat i její přírodní populace. Žahalka obrovská se vyvíjí na larvách nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis).
Žahalka obrovská může být dlouhá až 46 mm. Je to největší evropský druh žahadlových blanokřídlých.
Takhle fotografoval žahalku obrovskou Jaroslav Svoboda během dovolené na Krétě.
Nejnovější z atlasu
