Mravenec titěrný Plagiolepis pygmaea


čeleď: Mravencovití - Formicidae

Mravenec titěrný (Plagiolepis pygmaea) je nejmenší druh mravence na českém území. Dělnice jsou dlouhé 1 až 2,3 mm, matka 3 až 4 mm. Vzhledem k jejich štíhlému tělu a světlé barvě jsou některé dělnice často na hranici viditelnosti pouhým okem. Je to teplomilný druh, žije v rozlehlé oblasti od jižní Evropy přes severní Afriku až po část Asie. U nás má pravděpodobně severní hranici svého rozšíření. Hnízdí pod kameny a v puklinách skal. V naší přírodě obývají suchá a teplá stanoviště, jako jsou lomy a stepi.

Na horní fotografii je vpravo matka a vlevo dělnice.

Mladé, nedávno vylíhnuté dělnice jsou světlé. Teprve během času začnou postupně tmavnout. Vpravo dole je na fotografii pod dělnicí černá mšice (pro porovnání velikosti mravence a mšice).
/Mravenec titěrný, mladá dělnice.

Zadečky dělnic jsou větší než zbytek jejich těla a často jsou naplněné potravou, to slouží jako zásobárna na horší časy pro celou kolonii. (Včely medonosné si skladují pyl a med ve voskových plástech, mnohé druhy mravenců si ukládají potravu v zadečcích dělnic.)
/Mravenec titěrný, s postupujícím věkem dělnice postupně tmavne.

V přírodě tvoří superkolonie s tisíci dělnic a mnoha královnami.
(Tahle matka byla kvůli fotografování vyrušená a teď utíká po kamenu, hledá místo, kde by se ukryla.)
/Mravenec titěrný, matka na kamenu.

Portrét matky. Je vidět tvar kusadel a tykadla. (Délka a tvar tykadlových článků se používají jako rozlišovací znaky mezi podobnými druhy mravenců.)
/Mravenec titěrný, na portrétu matky je vidět i tvar kusadel.
Fotografie mravenců titěrných 9. května 2026 na horní hraně skal v PP Podhoří v Praze.

Mravenec titěrný
Ploskočelka bledá
Hrabalka jarní
Čalounice páskovaná

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist