čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Žlutočerná kresba na zadečku může být u různých jedinců trochu odlišná, čtvrtý článek zadečku může být celý černý nebo s různým vzorem.

Na květech máty.
Fotografie z boku:
V ČR žije 12 druhů rodu uzlatka. K určení druhu je potřeba znát i kresbu vpředu na hlavě.

(Zatímco na nejhořejší fotografii vypadá pohled uzlatky jakoby lidský, její portrét zepředu působí spíš strašidelně.)
Mně se podařilo fotografovat malinkou uzlatku. Pro lepší představu o její velikosti ještě obrázek i s květem mateřídoušky, na které jsem jí zastihla.
Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech rostlin.
Také milují květy miříkovitých rostlin. Na fotografii je na bolševníku obecném.
Dvojice na květech rozrazilu klasnatého, 13. 7. 2017 v pražské Botanické zahradě na Albertově.
Na květu pcháče rolního jsem zastihla nápadně velikou uzlatku. Velikost záleží na tom, kolik potravy měla larva k dispozici.
Ani pro uzlatku ale není snadné ochromit vyhlédnutou kořist. Tady jsou obrázky z průběhu boje. Ulovená ploskočelka se samozřejmě dlouho brání, a ona má také žihadlo.

Nejcitlivější místo včelek je na krku, právě tam se tedy uzlatky snaží je zachytit kusadly.

Uzlatka pak svojí kořist paralyzuje vbodáním žihadla.