čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Žlutočerná kresba na zadečku může být u různých jedinců trochu odlišná, čtvrtý článek zadečku může být celý černý nebo s různým vzorem.
Na květech máty.
Fotografie z boku:
V ČR žije 12 druhů rodu uzlatka. K určení druhu je potřeba znát i kresbu vpředu na hlavě.
(Zatímco na nejhořejší fotografii vypadá pohled uzlatky jakoby lidský, její portrét zepředu působí spíš strašidelně.)
Mně se podařilo fotografovat malinkou uzlatku. Pro lepší představu o její velikosti ještě obrázek i s květem mateřídoušky, na které jsem jí zastihla.
Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech rostlin.
Také milují květy miříkovitých rostlin. Na fotografii je na bolševníku obecném.
Dvojice na květech rozrazilu klasnatého, 13. 7. 2017 v pražské Botanické zahradě na Albertově.
Na květu pcháče rolního jsem zastihla nápadně velikou uzlatku. Velikost záleží na tom, kolik potravy měla larva k dispozici.
Ani pro uzlatku ale není snadné ochromit vyhlédnutou kořist. Tady jsou obrázky z průběhu boje. Ulovená ploskočelka se samozřejmě dlouho brání, a ona má také žihadlo.
Nejcitlivější místo včelek je na krku, právě tam se tedy uzlatky snaží je zachytit kusadly.
Uzlatka pak svojí kořist paralyzuje vbodáním žihadla.
Samečkové mohou být velmi drobní.