Trněnka červenonohá Tiphia femorata


čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae

Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin. Pokud lidé v létě nejlepší rostliny pokosí, dospělé trněnky mohou přežívat i na těch horších málo výživných rostlinách, ale za takových okolností nezaloží další mladou generaci a trněnky z lokality v dalším roce vymizí.

/Trněnka červenonohá, foto shora na květu.
Samičky trněnek vyhledávají své hostitele v zemi podle pachových stop, prohrabou se za nimi. Hostitele dočasně ochromí žihadlem (opakovanými vpichy žihadla) a na břišní stranu zadečkových článků hostitele připevní svoje vajíčko. Hostitelská larva asi po 20ti až 40ti minutách znovu oživuje a pokračuje ve vývoji. Larva trněnky se zpočátku živí krvomízou hostitele, v posledním instaru nakonec stráví celé tělo hostitele vyjma hlavy a nohou. V hostitelské komůrce si zhotoví kokon. Přezimuje ve stadiu předkukly.

K hrabání v zemi slouží samičkám trněnek otrněné páry středních a zadních nohou.
/Trněnka fotografovaná z boku.
K rozlišení od podobných černých druhů blanokřídlých pomáhá tvar připojení zadečku ke hrudi.
Na třech horních fotografiích je samička na květech bolševníku obecného, foto 30. 7. 2016 na louce za PP Baba. (Bolševník obecný je naše původní česká rostlina, je potřeba ho nezaměňovat za invazní bolševník velkolepý.)

Pokud vezmeme samičku do ruky, může nás překvapit její silné žihadlo, kterým dokáže citelně bodnout, ačkoliv je to drobný druh hmyzu. Je dlouhá 6 až 16 mm, podle toho, kolik potravy měla larva k dispozici.

Při fotografovaní mne zaujala trněnka, které na křídlech seděla žlutá muška. To může být náhoda, květů bylo na louce málo a tak na zbylých květech byl hmyzí nával. Ale může to být i parazitická muška, v této záležitosti je málo znalostí.
/Trněnka a na ní sedí moucha.

Na květech krabilice zápašné.
/Krabilice a trněnka červenonohá.
/Krabilice zápašná s trněnkou a broukem.
A na květech pastináku setého.
/Pastinák, okolík s hmyzem.
/Trněnka červenonohá na pastináku.

Na všech zdejších fotografiích jsou pouze samičky. Samci trněnek existují, jsou ale vzácní. Trněnky se rozmnožují převážně partenogeneticky.

Zobrazení se dost liší podle úhlu pohledu. Tady jsou vidět nápadně široké a červené nohy samiček. A taky vznikají rozdíly podle termínu fotografování. V pozdějším létě už mají samičky některé chloupky olámané a vymizelé, proto vynikají červené nohy.
Foto 7. 9. 2020 na úpatí Beskyd.
/Trněnky mají červené a silné nohy.
/Trněnka červenonohá, samičky.

V Praze může být častým hostitelským druhem, na kterém se larvy trněnek vyvíjejí, chroustek letní (Amphimallon solstitiale). Tihle brouci létají za soumraku, přes den bývají ukrytí. Potravou dospělých brouků jsou listy různých dřevin. Samice klade vajíčka do kypré půdy. Vylíhlé larvy žijí v zemi a živí se kořínky různých trav a pícnin. Vývoj může být dvouletý nebo tříletý.
/Brouk chroustek letní.

Na území Prahy se vyskytuje i chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus). Dospělci chroustka páskovaného obvykle nepřijímají potravu. Jejich larvy se živí v zemi kořínky mnoha různých druhů rostlin. Brouci se líhnou třetím rokem, a zůstávají v podzemním úkrytu až do následujícího jara.
/Chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus).

Vosa saská
Pilatka bršlicová (žlutá)
Čalounice mokřadní
Tmavka dvouskvrnná

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist