čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.
Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris
Přezimující samičky se objeví v přírodě od poloviny dubna do konce května.
Po neobvykle teplé zimě 2018/2019 jsem zastihla ruděnku běloretou v pražské Stromovce už 22. března 2019. Létala tu nízko nad zemí mezi samečky hedvábnice jarní, kteří tu očekávali líhnutí samiček. Mezi nenápadně zbarvenými samečky hedvábnic svítil červený zadeček ruděnky jako drahokam. Podařilo se mi ji fotografovat, když na pár vteřin usedla na cestičku.
Nová generace samiček a samečků ruděnek je k vidění od konce července. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech mnoha druhů rostlin, zde je na dobromysli.
Na bolševníku obecném:
Tmavý pohled samičky, hnízdního parazita:
Samičky ruděnky běloreté mají tmavá křídla.
Samečkové mají mohutná a vlnkovaná tykadla.
Samečka fotografoval Karel Netsch.
Sameček s krásnými tykadly. Foto 30.8. 2016 u Vltavy v Praze.
Sameček před odletem.
Začátkem srpna 2019 jsem fotografovala samečka na květech starčku vodního.
V září 2020 sameček na květech lípy Henryho.
Nejnovější z atlasu
