čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka červenonohá (Episyron rufipes) má ráda stepi a lesostepi, pískovny i říční náplavy. Hnízdečka si vyhrabává v písčitém podkladu.
Dospělci získávají energii sáním na květech miříkovitých rostlin.
Pro larvy musí opatřovat speciální potravu, a to výhradně jen pavouky křižáky, samička je napadá přímo v jejich kruhových sítích. Když se křižák pokusí uniknout po vodícím vlákně na zem, hrabalka ho bleskově následuje a ochromí žihadlem.
Při tranportu pavouka do předem připraveného hnízda se snaží letět, ale vzhedem k velké váze kořisti se i za pomoci křídel pohybuje jen v krátkých letových přískocích.
Tady jsou na fotografii dobře vidět hrabací nohy hrabalky. K hrabání mají samičky uzpůsobené přední nohy, opatřené na chodidlech řadami trnů (hrabací hřebeny).
Zajímavostí tohoto druhu je, že umí skládat křídla nejen nad tělem, ale i podél podélného záhybu podobně jako u vos.
Různé možnosti složení křídel.
Na všech fotografiích je samička. Foto 19. 6. 2016 v Praze v Dejvicích a 28. 6. 2017 v Praze 6 u Vltavy.
V roce 2019 jsem fotografovala hrabalku začátkem července na květech srpku.
Portrét.