čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Vlnařka obecná (Anthidium manicatum) je druh samotářské včely, i když zbarvením připomíná vosy. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, skalních puklinách, v hlinitých stěnách, v chodbách ve dřevě, využívá i opuštěná hnízda po jiném hmyzu. Plodové komůrky zhotovuje z rostlinných chlupů, slepených žláznatými sekrety z květních obalů a květních stopek. Hotové hnízdo uzavírá kamínky, dřevními drtinami a hrudkami hlíny. Miluje hluchavkovité rostliny. Na nich bývá k vidění od června do září. Může sbírat nektar a pyl i z jiných rostlin, často létá na bobovité, ale hluchavkovitým dává vždy přednost.
Samičky jsou dlouhé 11 až 12 mm.
Vlnařka obecná Anthidium manicatum
Je to hojný druh. Ale létá tak rychle a akrobaticky, až uniká pozornosti lidských očí.
Na horním obrázku je samička (na květech měrnice černé).
Na štírovníku fotografoval samičku vlnařky Radim Herman.
Samečkové jsou mohutnější, dlouzí 14 až 18 mm. (Obrázky dole, na květech čistce bahenního.)
Mají snahu si svoje území bránit před jinými hmyzími vetřelci, zejména před jinými samečky svého rodu.
Jsou trochu barevně variabilní. Jedinec fotografovaný na ruce má na zadečku trochu jinou kresbu.
Při pohledu z boku jsou neobvykle štíhlí.
V ČR žije 5 druhů rodu vlnařka. Jedním z důležitých rozlišovacích znaků jsou trny na posledních zadečkových článcích.
A taky kresba vpředu na hlavě.
Foto z jiného úhlu. Jsou vidět i kusadla.
Samička má vpředu na hlavě trochu jinou kresbu.
Na dalším obrázku má pracovitá samička na hlavě mnoho bílého pylu z květů měrnice.
Tady jsou na zadní části hrudi samičky vidět roztoči. Zdá se, že ve větším množství roztoči škodí i vlnařkám.
Poznámka: Ve starší literatuře má tento druh jméno bavlnice obecná.
Nejnovější z atlasu
