čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii) má 2 generace do roka.
Hálky žlabatky dubové jsou vlastně ty nejznámější duběnky, jaké jsou v přírodě vidět na listech našich dubů od července do října. V hálce je jediná komůrka. Larva se živí pletivem hálky, v komůrce se i zakuklí. Dospělci se líhnou v zimním období. V této generaci jsou jenom samičky, které se rozmnožují partenogeneticky, bez oplození.
Kladou vajíčka do adventivních pupenů kmene i větví dubu, a tam pak začíná vyrůstat druhý typ hálky - drobná, protáhlá pupenová hálka , která je zpočátku červená, později sametově fialová. Z těch se v květnu a v červnu líhne pohlavní generace, samečkové a samičky.
Žlabatka dubová (listová) Cynips quercusfolii
V říjnu začínají hálky na listech zasychat. V některých z nich je teprve larva, ale v některých duběnkách už byla uvnitř ukrytá vyvinutá samička.
Když jsem duběnku rozlomila, žlabatka začala brzy rychle běhat po okolí.
Uvnitř duběnky je vidět jediná komůrka.
Přeběhla i na dubový list.
Různé druhy žlabatek si jsou navzájem velmi podobné. Rozlišovací znaky bývají v detailech na křídelní žilnatině.
Foto 1. 10. 2016 Praha Stromovka
Tahle žlabatka vyběhla z duběnky sama až v prosinci u mne doma (přinesla jsem si duběnky domů kvůli pozorování a fotografování).
Samička žlabatky má 4 křídla (jak se na blanokřídlý hmyz správně sluší a patří).
Samičky žlabatek se nevyvíjejí stejně rychle. Některé jsou ještě v prosinci uvnitř duběnek v podobě bílých tvorečků.
A žlabatka je kupodivu chlupatá i jako larva.
Na dubovém pupenu.
Křídla má obvykle složená na sobě.
Někdy upoutají pozornost lesklá křídla složená vedle sebe.
Při určitém úhlu osvětlení se zobrazuje, že žlabatka dubová má chlupatá tykadla.
Při jiném záběru je zase vidět, jak mají žlabatky odlišnou velikost a tvar jednotlivých tykadlových článků.
Před odletem je potřeba si vyčistit křídla.
A startuje k odletu.
Nejnovější z atlasu
