čeleď: Růžovité - Rosaceae
Jahodník zahradní je často pěstovaná rostlina. Aby nám vyrostly pěkné veliké jahody, potřebují být opylené. Přitom včelám medonosným se na kvetoucí jahodníky zrovna moc nechce, pokud jim v okolí kvetou jiné, včelařsky lepší rostliny. A teď toho všude kvete spousta, jírovce, dřišťály, jabloně, hlohy. . . . Včely medonosné nestíhají, a kvetení jahodníků je teď nezajímá.
Pískorypka páskovaná (Andrena gravida) má jahodníky jako svou nejlepší pochoutku.
Pískorypka v květu jahodníku.
Není ovšem jediným druhem hmyzu, který se o jahodníky zajímá.
Kdopak asi vykousal ty dírky do okvětních lístků?
Květopas jahodníkový (
Anthonomus rubi). Brouci dospěláci krmí sami sebe tím, že vykusují dírky do okvětních lístků i do mladých listů. To by samo o sobě vlastně neškodilo. Horší je, že oni nakusují stopky poupat, a do těch nakousnutých poupat kladou svoje vajíčka. Tím dokážou mnoho poničit.
Velké zemědělské podniky musí tyhle škůdce likvidovat chemickým postřikem. V malých zahrádkách u domů by se ale chemie používat neměla. Je potřeba vědět, že tihle brouci nakusují stopky pouze u poupat, rozkvetlé květy už neničí. Když mi tedy jahodníky kvetou jako na nejhořejším obrázku, tak mohu část poupat nechat i přírodě (broukům).
Je lepší se dívat, jak na květech sbírá pyl pracovitá pískorypka.
Obdivuji její velký náklad pylu. Je sice nepatrně menší než včela medonosná, ale dokáže nasbírat mnohem víc pylu.