čeleď: Brutnákovité - Boraginaceae
Hadinec obecný je dvouletá bylina. Je značně odolná suchu, i dalším nepříznivým podmínkám. Daří se jí např. i kolem železničních kolejí, kde se aplikuje mnoho herbicidů. Květy vyrůstají ve vijanech z úžlabí listů. Poupata jsou růžová, ale barva květní koruny se časem mění na modrou. Květy hadince vytvářejí hodně sladkého nektaru a navštěvuje je mnoho hmyzu. V květech se tvoří nektar i v obdobích sucha.
Samotářské včely zednice hadincová (Hoplitis adunca) a zednice menší (Hoplitis anthocopoides) se dokonce na hadince specializují a sbírají nektar a pyl pro svoje larvičky jen z květů hadinců. Zednice hadincová a zednice menší jsou navzájem velmi podobné druhy, na fotografiích z přírody je nelze rozlišit.
Hadinec obecný Echium vulgare
Zednice hadincová, samička.
Zednice hadincová patří mezi čalounicovité včely, sběrací kartáč na pyl má na bříšku.
Původně je sběrací kartáč bledožlutý, ale při práci se zbarví od hadincového pylu do modra.
Samečkové jsou krátce po svém prvním jarním vyběhnutí z hnízdečka nápadně barevní, potom během několika dnů na slunci jim barva mizí a také se jim chloupky na těle dost odlamují. Proto jsou starší samečkové téměř jen hnědočerní. Samečkové mají na předposledním zadečkovém článku drobné výrůstky (trny).
Samička a sameček drobné samotářské včely zednice hadincové.
Na hadincích často pracují také čmeláci.
Hadinec se rozmnožuje pouze semeny. V příznivých podmínkách se vytváří na dně květního kalichu čtyři šedohnědé tvrdky, které jsou na průřezu trojhranné. V horších podmínkách ale vznikají v jednotlivých kvítcích jen dvě semena nebo méně.
Tady se krmí na hadinci babočka bodláková (Vanessa cardui).
Samička modráska.
Vzácně se najde hadinec obecný s bílými květy. Ponejvíc u železničních tratí, kde následkem aplikací herbicidů může dojít k genetickému poškození tvorby barviva.
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) saje květní nektar z hadince za letu. Hadinec obecný je rostlina, kterou dlouhozobka svízelová často vyhledává.
Dlouhozobku fotografoval Jaromír Čihák.
S běláskem.
Květ hadince v detailu se samotářskou včelou zednicí rezavou.
Je oblíbenou rostlinou dospělců vřetenušek, rády si zde doplňují energii sáním nektaru. Pravděpodobně je to druh vřetenuška kozincová (Zygaena loti).
V neudržovaných porostech dokáže hadinec vyrůst jako mohutná rostlina, vysoká metr a půl nebo i více. Naopak v sečených trávnících kvete opakovaně, ale jen jako drobná rostlinka. Pro hmyz je to důležitý zdroj pylu a nektaru i jako malá rostlina.
Dříve byl hadinec považován za léčivou bylinu, byl doporučován při uštknutí hadem nebo štírem. Nyní se vnitřní užívání hadince nedoporučuje. Hadinec obsahuje mimo jiné pyrolizidinové alkaloidy, které ve větších dávkách a při dlouhodobém podávání způsobují poškození jater u lidí i u hospodářských zvířat. Otrava pyrolizidinovými alkaloidy je kumulativní proces, symptomy onemocnění nemusí být dlouhou dobu patrné.
Zvířata na pastvě se hadinci vyhýbají.
V poslední době lze vídat hadinec obecný i v květinových záhonech. Zdá se ale, že zahradníci prodávají na výsadby hadince s většími květy než jaké bývají k vidění v přírodě. Na pěstovaných rostlinách je nápadně větší květní koruna, takže tyčinky téměř nevyčnívají ven z květu.
Samotářské včelky zednice létají na pěstované hadince právě tak často jako na hadince v přírodě.
Na hadinci jsem také fotografovala zákeřnici červenou.
Zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus) je dravý hmyz. Žije na výhřevných stepních a lesostepních stanovištích, tedy právě tam, kde často rostou hadince. Foto červen 2023 v Praze 6 ve stráni nad Sedlcem.
Na stejném místě byly v sousedství zákeřnice také můry druhu tmavoskvrnka svlačcová (Tyta luctuosa).
Tmavoskvrnka svlačcová je mediteránní druh. Její výskyt v Praze ukazuje na oteplování počasí.
Nejnovější z rostlin
