čeleď: Zimolezovité - Caprifoliaceae (dříve štětkovité - Dipsaceae)
Hlaváč žlutavý v ČR roste v teplejších územích, na suchých trávnících a výslunných skalnatých svazích.
Je to vytrvalá bylina, z jednoho kořene obvykle vyrůstá víc květních lodyh. Kvete ve druhé polovině léta a na podzim. Je závislá na opylení hmyzem.
Samička ploskočelky chrastavcové (
Halictus scabiosae).
Tady je na fotografii sameček ploskočelky páskované (
Halictus simplex).
Květy ve strboulu dozrávají a otvírají se postupně od obvodu do středu.

Aby se květy neopylovaly vlastním pylem, začínají z květů nejprve vyčnívat tyčinky s prašníky, ve kterých postupně uzrává pyl. Až se vypráší pyl ze všech květů ve strboulu a tyčinky ustoupí, vysunou se z korun květů čnělky s bliznami a očekávají pyl květů z jiného strboulu dozrávajícího později.
Má zajímavý tvar dozrávajících plodů.
Suché, dozrálé plody.
Listy mají proměnlivý tvar.
Listy v přízemní růžici jsou podlouhle eliptické. Nejspodnější lodyžní listy bývají podobné listům v růžici nebo tvoří varianty od listů celých až k listům zpeřeným v jemné úkrojky, výše na lodyze však jsou listy většinou i dvakrát lyrovitě peřenolaločné nebo peřenosečné.
V horní části lodyh jsou listy s úzkými postranními laloky.
Květ se včelou medonosnou.
Porost hlaváče na louce nad usedlostí Šafránka.

Zastihla jsem tam na květech nomádu obecnou.
Tady saje nektar z květenství hlaváče motýl Okáč luční (
Maniola jurtina).