čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Heřmánkovec nevonný je jednoletá, obvykle ozimá bylina. Kvete od června do pozdního podzimu. Roste pouze na stanovištích, která jsou pozměněná lidskou činností. Je to častý polní plevel.
Na horním obrázku sbírá pyl na heřmánkovci včela medonosná. Včely si na cestu ze svého úlu berou trochu medu, a potom sbíraný pyl slepují medem. Proto je barva pylových rousek trochu jiná než pyl na rostlině.
Pískorypka obecná (
Andrena flavipes) má pylové rousky ve stejné barvě, jako je vidět pyl na heřmánkovci.

Pískorypka obecná má dvě generace do roka. Tady na heřmánkovci je fotografovaná druhá (letní) generace. Jedinci z druhé generace bývají tmavší než ti z jarní první generace.
Pískorypka obecná, sameček.

Kde žijí pískorypky, tam bývají i jejich hnízdní paraziti - nomády.
Nomáda obecná (
Nomada fucata).
Květ.
Heřmánkovec nevonný je
odolný k mnoha používaným herbicidům. Právě proto bývá heřmánkovec jedinou kvetoucí rostlinou na plochách mezi intenzivně ošetřovanými zemědělskými pozemky. Všechen okolní hmyz tedy musí létat na květy heřmánkovce.
Očnatka žlutá (
Conops quadrifasciatus). Ta parazituje u dospělých vos, také u sršní a čmeláků.
Lodyžní list heřmánkovce.

Listy jsou přisedlé, 2x až 3x peřenosečné, s mnoha čárkovitými až niťovitými úkrojky.
Květní kalich.
Protože heřmánkovec kvete dlouhou dobu, vystřídá se na jeho květech mnoho druhů hmyzu.
Samička hedvábnice řebříčkové (
Colletes daviesanus).
S fotoaparátem jsem také zastihla na květech heřmánkovce maskonosky (
Hylaeus sp.).

Samečkové mají vpředu na hlavě rozsáhlou světlou masku. Podle jejího tvaru se určuje druh maskonosky. Na této fotografii je ale maska zobrazená jen částečně.

A mají pěkná tykadla.