čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Rostliny z rodu máta se v ČR pěstují ve velkém množství druhů, kultivarů a jejich kříženců. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech, u potoků, na březích rybníků a řek, hlavně v teplejších oblastech. V české přírodě rostou základní druhy
máta dlouholistá - Mentha longifolia (je přirozená součást květeny ČR)
máta klasnatá - Mentha spicata (často zplanělá kolem liských sídel)
máta vodní - Mentha aquatica (původní druh ČR)
máta rolní - Mentha arvensis (původní druh ČR)
máta vonná - Mentha suaveolens (vyjímečně pěstovaná, častá při křížení pěstovaných kultivarů, s mátou dlouholistou tvoří plodného křížence)
Podobnou rostlinou je jedovatá polej obecná - Pulegium vulgare, Mentha pulegium.
Všechny druhy máty se mohou mezi sebou snadno vzájemně křížit. Naše původní druhy máty se liší počtem chromozomů, proto jsou všechny hybridní kombinace našich druhů sterilní, netvoří semena. Jsou ale velmi vitální a rozrůstají se vegetativně, jsou běžnou složkou plané květeny ČR.

Základní počet chromozomů u druhů máty je x = 12. V buňce jsou ale chromozomy 2.
Počet chromozomů se označuje symbolem 2n. U druhů máty jsou velké rozdíly, častá je tzv. polyploidie.
Mentha longifolia - 2n = 24
Mentha suaveolens - 2n = 24
Mentha spicata - 2n = 48
Mentha aquatica - 2n = 96
Mentha arvensis - 2n = 72
Pulegium vulgare - 2n = 20
(Údaje o počtu chromozomů jsou převzaté z knihy KVĚTENA ČR - díl 6.)
Často pěstovaná máta peprná (
Mentha x piperita) je sterilní hybrid vzniklý z kombinace
Mentha aquatica x Mentha spicata.
Kolem míst původního pěstování bývá častá zplanělá máta, vzniklá zkřížením druhů
Mentha longifolia x Mentha suaveolens, tato kombinace tvoří plodná semena.
V české přírodě je hojně rozšířená máta přeslenitá, vzniklá zkřížením
Mentha aquatica x Mentha arvensis. Ta má nízký obsah silic s nevhodným složením, jako léčivá bylina se nikdy nevyužívala.
Často pěstovaná je také máta jemná, vzniklá zkřížením
Mentha arvensis x Mentha spicata, ta snadno zplaňuje a šíří se po okolí míst, kde byla pěstovaná.
Máty kvetou ve druhé polovině roku, to už je v přírodě nedostatek květů. Proto hmyz květy máty hodně vyhledává.
Na květech máty se často pohybuje štíhlá
kutilka písečná (
Ammophila sabulosa).

Drobnější sameček kutilky písečné má velké oči a tmavou skvrnu na červené části zadečku.
V letošním roce (2019) je v Praze hojná i veliká a mohutnější
kutilka obecná (
Sphex funerarius).

Sameček s černýma nohama.
V Praze je v posledních dvou letech hojná
kutilka mexická (
Isodontia mexicana) - foto 18. 8. 2021.

Kutilku mexickou jsem fotografovala na mátě také v létě 2024.
A také je často vidět
květolib včelí (
Philanthus triangulum).
S fotoaparátem jsem na květech máty zastihla i samečka
jízlivky obecné (
Eumenes pedunculatus).
Na květech máty se vždy pohybuje mnoho jedinců z řádu dvoukřídlého hmyzu. Alespoň tedy fotografie jednoho zástupce dvoukřídlých.
Pestřenka smrtihlávka (
Myathropa florea), sameček. Dospělci pestřenky smrtihlávky se živí nektarem z květů. Jejich larvy se ale vyrůstají v podmáčeném detritu, živí se různými mikroorganismy. Často jsou v mokrých dutinách ve kmenech stromů.
Uzlatka obecná (
Cerceris rybyensis) se na květech máty nejenom živí, ale pohybuje se tu jako ve svém loveckém revíru.
Na listech máty se často živí
mandelinka modravá (
Chrysolina coerulans).

Dospělé mandelinky přezimují v půdě. Po jarním oteplení vyletují na rostliny máty. Dospělci i larvy škodí žírem listů.
A samozřejmě nechybí ani
mandelinky mátové (
Chrysolina herbacea).

Mandelinka mátová u nás vytváří dvě generace do roka, proto se s ní lze setkávat od května do srpna. Dvojice na zdejších obrázcích je fotografovaná v srpnu.
Lidi vypěstovali mnoho kultivarů máty s různým tvarem listů.
Na květech máty rád saje nektar také
přástevník kostivalový (
Euplagia quadripunctaria).

Přástevníka na mátě a mandelinky mátové fotografoval Karel Netsch.