Lípa srdčitá Tilia cordata


čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)

Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.

/Lípa srdčitá, květ se včelou medonosnou.

Lípa srdčitá má v paždí žilek listů rezavé chloupky, je to její rozlišovací znak od jiných druhů lip.
/Lípa srdčitá, list, detail chloupků na spodní straně listu.

V Praze se v parcích pěstují i další druhy lip, a všechny jsou schopné se navzájem křížit. Proto každá lípa, vyrostlá ze semene, je originál, který se může v něčem lišit od jiných lip v okolí. Vzájemné křížení našich domácích druhů přírodě prospívá, taková pestrost různých typů s odlišným termínem kvetení je užitečná. Křížení s cizokrajními lípami je spíš problém, vnáší do našich populací cizí geny, které kvalitu našich domácích druhů zhoršují.

Okraj listů je pilovitý.
/Lípa srdčitá, jeden kvítek v detailu.

Květy jsou zbarvené nenápadně. Hmyz totiž víc než barvu vnímá pohyb. Proto jsou lipové květy na tenkých stopkách, aby i slabý vánek jimi pohyboval. Navíc každá včela nebo čmelák, když na květ usedne, ho současně svojí váhou rozhoupe jako houpačku - je velmi obtížné zaostřit fotoaparát a udělat pěknou fotku.
Ale někdy má člověk fotografické štěstí. Na obrázku je mladá matka druhu čmelák zemní.
/Čmelák zemní, mohutná mladičká matka na květu lípy.

Čmelák rolní saje nektar na květu blíže neurčeného druhu lípy.
/Čmelák rolní na květu lípy.

Na lípách bývá mnoho mšic druhu zdobnatka lípová (Eucallipterus tiliae), které tvoří hodně medovice. Samozřejmě je mezi mšicemi i celá řada jejich predátorů. Na fotografii je mezi mšicemi larva některého z mnoha druhů mšicožravých pestřenek.
/Larva pestřenky na listu lípy.

Tady jsou na listu lípy larva a kukly slunéčka východního (Harmonia axyridis).
/Slunéčko východní, larva a kukly na listu lípy.

O rozkvetlou lípu má zájem i mnoho motýlů. Tady se na květech krmí babočka paví oko.
/Lípa srdčitá, větev s květy a s motýlem babočkou paví oko.

Motýli soumračníci rodu Thymelicus.
/Lípa srdčitá, květy a motýl soumračník rodu Thymelicus.
Soumračník Thymelicus saje nektar z lipového květu.
/Lípa, květy a sající motýl soumračník v detailu.

Droboučká včelka je na květech sotva vidět, ale pracuje při opylování květů právě tak dobře jako velké druhy hmyzích opylovatelů.
/Droboučká včelka na květu lípy.

U drobných hmyzáčků je určení druhu zpravidla problém.
/Drobná včelička na květu lípy, fotografie hlavy na květu.

Listy a květy v protisvětle:
/Lípa srdčitá, větvička v květu, fotografovaná proti obloze.
Nedávno vysazená mladá lípa kvete na břehu Vltavy v Sedlci.
/Mladá lípa kvete.

Zastihla jsem tu na květech i brouka květomila žlutého (Cteniopus sulphureus).
/Brouk květomil žlutý na květu lípy.

Staré mohutné lípy u sochy svatého Donáta, na opuštěném místě na starodávné křižovatce polních cest. Foto v září, navečer při podzimní rovnodennosti.
/Staré mohutné lípy vedle sochy.

Na podzim se listí lip zbarvuje žlutě.
/Lípy s podzimně zbarveným žlutým listím u pomníku svatého Jana Nepomuckého.
Lidi často vysazovali lípy na významná místa, tady rostou vedle sochy svatého Jana Nepomuckého.

V zimních měsících se lípa srdčitá rozliší od jiných druhů lípy podle drobných kulatých plodů. Na plodech bývají žebra jen slabě naznačená.
/Lípa srdčitá, větvička s plody v zimě.

/Lípa srdčitá má kulaté plody.

/Lípa srdčitá v zimě.

/Lípa srdčitá, větvička v zimní jinovatce.

Sléz přehlížený
Líska turecká
Silenka ušnice
Mléč rolní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist