Chřest lékařský Asparagus officinalis


čeleď: Chřestovité - Asparagaceae

Chřest lékařský je vytrvalá bylina. V přírodě u nás roste jako zplanělý na skalnatých výslunných stráních a na skalních terasách, daří se mu na teplých vltavských svazích v Dolním Povltaví. Většinou roste jako dvoudomá rostlina, jednopohlavné kvítky jsou drobné. Zralé plody jsou nápadné - červené lesklé bobule.
Chřest lékařský je pradávná kulturní užitková rostlina. Jako léčivku a zeleninu ho lidé pěstovali už ve starém Egyptě. U nás v Čechách se chřest objevil jako zahradní plodina až koncem 18. století.

Květy vyrůstají po jednom nebo až po třech v úžlabí listů.
/Drobné kvítky chřestu.
Pohled dovnitř do samičího kvítku.
/Drobný samičí kvítek chřestu.

V přírodě se na chřestu během jara a léta často objevují zajímavě barevní brouci chřestovníčci.
Chřestovníček dvanáctitečný (Crioceris duodecimpunctata).
/Chřestovníček dvanáctitečný na chřestu.
/Chřestovníček dvanáctitečný, foto z boku.
A také chřestovníček obecný (Crioceris asparagi).
/Chřestovníček obecný na chřestu.
/Chřestovníček obecný rozevírá křídla.
Startuje k odletu.
/Chřestovníček obecný na odletu.
Na přírodních lokalitách jsou brouci chřestovníčci krásnou ozdobou porostů.

Na polích s pěstovaným chřestem by velmi škodili zejména chřestovníčci obecní, v zemědělské literatuře se o nich píše:
"Přezimují brouci v rostlinných zbytcích, dutých stoncích chřestu, pod kameny, kůrou apod. Na rostlinách chřestu se objevují na konci dubna, kde okusují zejména mladé výhonky a lístky. V květnu kladou samice po úživném žíru vajíčka na stonky chřestu, většinou v řadách po 3–8. Samice je nalepují jedním vrcholem na povrch rostlin, takže kolmo odstávají. Po 3–8 dnech se z nich líhnou larvy podobné larvám kohoutků. Larvy chřestovníčků obecných se živí mladými výhonky. Dospívají asi za 15–20 dní. Potom slézají směrem dolů po stonku k zemi, mělce se zahrabávají a vyhlubují si v půdě několik cm pod povrchem oválnou komůrku. Zde se mění po několika dnech v kuklu. Za cca 5–8 dní se z kukel líhnou brouci. Celý vývoj trvá pouze asi 30 dní. Brouci se líhnou v červnu a škodí podobně jako brouci jarní generace. Po spáření se z oplozených vajíček líhnou další brouci v červenci. Ti přezimují a rozmnožují se až příští rok na jaře. Chřestovníček obecný má dvě generace ročně."

Chřestovníček dvanáctitečný jako dospělý brouk poškozuje porosty chřestu podobně jako chřestovníček obecný, larvy chřestovníčka dvanáctitečného se vyvíjejí pouze na bobulích chřestu. Proto na zemědělských plochách se lidi snaží pěstovat pouze samčí rostliny chřestu, na kterých nevyrůstají bobule a proto se na nich chřestovníček dvanáctitečný nedokáže rozmnožovat.

Díky aktivitám brouků chřestovníčků v přírodě dozrává jen málo bobulí chřestu. Tak se na bobuli ještě na fotografiích podívejme.
/Chřest, výhon s plodem.
/Chřest - zralý plod je červená bobule.
/Chřest, zralá bobule se zbytky zachovaného okvětí.

Ptačinec žabinec (ptačinec prostřední)
Chřest lékařský
Oman hnidák
Sléz velkokvětý

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist