čeleď: Hlošinovité - Elaeagnaceae
Rakytník řešetlákový vyrůstá jako keř nebo menší strom. Do okolí se dokáže rozrůstat s pomocí kořenových výmladků. Je to dvoudomá dřevina.
Rakytník býval využívaný v tradiční medicině mnoha starověkých národů. Šťáva z plodů obsahuje mnoho vitaminu C. Z tvrdých semen se také získává léčivý rakytníkový olej, který má velký regenační účinek.
Drobné květy rakytníku opyluje vítr.
Rakytník řešetlákový Hippophaë rhamnoides
Rakytník má na kořenech symbiotické nitrogenní bakterie rodu Frankia, které dokáží poutat vzdušný dusík. Proto rakytník dokáže růst i na neplodných půdách.
Rakytník rozkvétá časně zjara. Kvítky má tak drobné, že většinou unikají lidské pozornosti. Spíš je možné v době kvetení vidět ve vzduchu oblaka pylu kolem keřů se samčími květy.
Samčí kvítky vyrůstají v kláscích. Jejich základy jsou vidět na větvičkách už od konce léta, následující jaro se otevřou a začnou do vzduchu vypouštět pyl.
Samičí kvítky vyrůstají po dvou až po pěti ve svazečcích v paždí letorostů. Jsou tak maličké, že je člověk musí hledat zvětšovací lupou.
Olejnatá semena z vnitřku plodů rády vyzobávají sýkory modřinky. Sýkorka je fotografovaná v prosinci, to už rakytník jako opadavá dřevina nemá na větvičkách listy, ale plody na něm stále zůstávají.
(Sýkorku na rakytníku fotografoval Martin Růžek.)
Nejnovější z rostlin
