čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.
Kalina vonná Viburnum farreri
Ve Stromovce je pěstovaná kalina vonná a její kultivary. Hezky působí zejména různé barvy keřů vedle sebe.
Foto Praha Stromovka 13. 3. 2017
Pokud se oteplí, tak mají o květy zájem čmeláci i další hmyz. Na fotografii je dlouhososka. Ta umí sát nektar z květů během stojatého letu nad květem.
Dlouhososka velká ( Bombylius major) je hnízdní parazit samotářských včel, které mají svoje hnízdečka v zemi, hlavně u pískorypek a ploskočelek.
Pokud dlouhososka najde vstup do hnízdečka vhodného hostitelského druhu včely, tak začne do blízkosti vstupu vystřelovat svoje vajíčka. A to ne jen nějak obyčejně. Aby její vajíčka nevyschla, klade je obalené vrstvou písečných zrnek. Má na to na konci zadečku speciální prohlubeň, kam si mezi chlupy písek ukládá.
Sotva se z vajíčka vylíhne larva dlouhososky, tak začne aktivně pronikat dovnitř do plodové komůrky. Nejdřív se živí nektarem a pylem společně s hostitelskou larvou. Zpočátku hostitelskou larvu poškozuje jen málo, umožní jí, aby dokončila vývoj a zhotovila si kokon ke kuklení. V této fázi pak larva dlouhososky kuklu hostitelské včely zcela vysaje a sama se zakuklí v uprázdněném včelím kokonu.
Detailní fotografie dlouhososky jsou na zdejších stránkách v článku
http://www.blanokridlivpraze.cz/aktuality/detail/?aktId=10
Kvetoucí keře (různě barevné kultivary) kaliny vonné ve Stromovce.
Pokud se kvetení kaliny vonné protáhne až do doby koncem března a teplé počasí dovolí, tak bývá na kalině vonné hodně čmeláků.
Čmelák luční (Bombus pratorum) patří k prvním jarním druhům čmeláků, které vidíme létat po skončení zimy. Na obrázku je samička po přezimování.
V roce 2024 byl mimořádně teplý únor. Ve Stromovce mne překvapil hmyz na kalinách i v únoru. Třeba
se mi povedlo vyfotografovat, jak se na kalině vonné živí motýl babočka admirál (Vanessa atalanta).
Na internetu se o babočce admirál píše: "Na českém území jsou k zastižení od května do října. V květnu do střední Evropy přilétají jedinci z jihu. Rozmnoží se tu a na podzim zase odlétají zpět na jih. Když je ve střední Evropě zima, zakládají tam generaci, která na jaře přilétá nazpět."
Tady je vidět, že spolu s oteplováním klimatu začnou některé babočky admirál přezimovat i u nás. Kalina vonná bude jejich ideální dřevina. Sladký nektar má uložené hluboko v trubkovitých kvítcích, dlouhý motýlí sosák si s tím umí snadno poradit.
Samozřejmě nevím, kde tahle babočka přezimovala. Ale jedna možnost mne napadá. Pod Stromovkou vedou dvě větve historické Lindleyovy kanalizace, které jsou v provozu dodnes. A do zdejší kanalizace vede několik revizních vstupů. Jeden takový zvýšený vstup je právě blízko těch kvetoucích kalin. Sedět někde u stropu v kanalizační štole, to by bylo dobré místo na přezimování. Lidi vypouštějí do kanalizace nejenom studenou vodu, ale často také teplou vodu. Jestli se tahle babočka dokáže na noc vracet do kanalizační štoly, tak by se jí mohlo dařit docela dobře.
Mezi kvítky kaliny vonné jsem objevila i drobnou ploskočelku. Pravděpodobně je to
ploskočelka sametová (Lasioglossum malachurum).
Ploskočelka má krátký sosák. A sama není tak štíhlá, aby se dokázala protáhnout vnitřkem korunní trubky celá. Ale jak se zdá, ploskočelka si také umí poradit. K nektaru se dostává zabořením sosáku mezi květní kalich a korunu.
Kalina vonná, rozkvetlé keře ve Stromovce.
Nejnovější z rostlin
