Prvosenka bezlodyžná Primula vulgaris


čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae

Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.

Tady je vidět dlouhý sosák čmeláka zahradního - tedy mladé samičky. Zjara lze vidět jenom čmeláčí matky.
/Prvosenka bezlodyžná se čmelákem zahradním.
A už si uvnitř květu pochutnává.
/Čmelák zahradní, samička v květu primulky.

Překvapením pro mne byla drobná pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor), která na těchto květech úspěšně pracovala.
/Květ prvosenky bezlodyžné se samotářskou včelkou pískorypkou dvoubarvou.
Foto pískorypky dvoubarvé s pylem 21. 3. 2017, Botanická zahrada v Praze Na Slupi.
Takhle pracuje pískorypka dvoubarvá. Krásně se vnořuje dovnitř do květů.
/Květ prvosenky bezlodyžné s pískorypkou uvnitř květu.

Sameček druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) za letu nad květy prvosenek (fota pelonosek Radim Herman).
/Sameček pelonosky hluchavkové nad květy prvosenky.
V zahradách lidé často pěstují různě barevné formy prvosenek. Jsou to oblíbené rostliny pelonosek hluchavkových.
/Pelonoska hluchavková na prvosence.
/Pelonoska saje nektar. Foto Radim Herman.

Tady saje nektar z květu pěstované prvosenky dlouhososka velká (Bombylius major) - foto Radim Herman. (Dlouhososky se vyvíjejí jako hnízní parazité samotářských včel.)
/Dlouhososka velká saje nektar z květu prvosenky. Foto Radim Herman.

Šácholan hvězdovitý
Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský)
Borovice pinie
Tařička zahradní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist