čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek podivný pochází ze střední Asie (z Kavkazu), a v Praze se v poslední době vydatně a nebezpečně šíří, zejména jako podrost ve světlých lesích. Dokáže růst na půdách různého charakteru, na suchu i ve vlhku.
Raší velmi časně na jaře, dokud stromy nad ním nemají listy a nestíní, potom během května zasychá a už není vidět.
Pohled na okraj porostu česneku podivného.
Nevýhodou je invazní šíření, vytlačuje naše původní květiny z lesního podrostu. I když vypadá nenápadně, dokáže se rychle rozšiřovat na velkou plochu a jako konkurenčně silnější ničí ostatní druhy bylinek. A likvidace česneku podivného je prakticky nemožná, je to obtížnější než bojovat se zavlečeným bolševníkem velkolepým.
Výhodou je naopak okolnost, že česnek podivný má vynikající chuť a je to zdravá jarní zelenina.
Svazek rostlin v ruce. Jméno podivný si tento česnek skutečně zaslouží. Jeho tříhranný květní stvol s pacibulkami má skutečně podivný tvar.
V původní vlasti je to vzácnější rostlina a převažují tam rostliny bez pacibulek a s mnoha květy, které tvoří semena. V Praze máme v lesích pouze varietu
Allium paradoxum var.
paradoxum, která se rozmnožuje pacibulkami, ale květy jsou sterilní, semena z nich nevznikají.
Květ a pacibulky v toulci.
Část listu a podivný tvar květního stvolu.
Na jednotlivé rostlině bývá několik toulců s pacibulkami, ale pouze jediný květ. Jen vyjímečně se najdou 2 květy, které vyrůstají ze společného toulce.
Z jedné podzemní cibulky obvykle vyrůstá pouze jediný list s jedním květním stvolem. (Vyjímečně mohou růst 2 listy z jedné cibulky.)
Tvary květního stvolu jsou skutečně podivné a udivující.