čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Brukev řepka olejka je v současnosti až příliš často pěstovaná polní plodina. Pěstuje se nejenom pro výrobu kvalitního potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, přidává se asi 5% do nafty.
V dávných stoletích se už taky pěstovala, jenže dříve se její olej používal pouze na svícení do lampiček.Původní typy řepky totiž obsahovaly větší množství jedovaté kyseliny erukové a glukosinolátů. Ty staré typy řepky nechutnaly ani srnkám, ani broukům.
Moderní odrůdy jsou "umělé" plodiny, které mají velmi snížený obsah jedovatých a nechutných složek. Proto je teď řepkový olej vynikající potravinou. Potíž je v tom, že
současná řepka se, narozdíl od svých planých předchůdců, vůbec neumí bránit ani hmyzím škůdcům. Proto ji musí zemědělci pěstovat od zasetí až po sklizeň systémem "pod trvalou insekticidní clonou".

Řepka olejka, pěstovaná na poli mezi lesními pozemky. Právě tady zemědělské chemické postřiky nejvíc škodí.
Svítivá zlatá barva květů řepky k sobě láká z lesa mnoho druhů hmyzu, nejenom škůdce, ale i užitečné druhy. Insekticidní ošetření potom zahubí všechny.
Na začátku rozkvětu musí zemědělci dělat insekticidní postřik proti broukům blýskáčkům.

Blýskáček řepkový v květu řepky.
V průběhu kvetení se zase chemicky ošetřuje proti broukům druhu krytonosec šešulový.

Tihle brouci jsou malí, ale jsou schopní zničit úrodu řepky na 100%.
V době květu je dovoleno stříkat řepku takovými insekticidy, které jsou pro včely relativně neškodné. Pojem relativně neškodný je definován tak, že při kontaktu s takovým insekticidem uhyne méně než polovina zasažených jedinců. S ohledem na včely medonosné ale bývá do postřikové směsi vmíchán repelent, který včely odpuzuje. Také je u některých přípravků nařízeno dělat insekticidní postřik až po 18. hodině večer, kdy už je většina včel v úlech a na květy řepky nenaletuje. Naopak brouci jsou v řepce pořád, i v noci.

Před rozkvětem řepky a během kvetení se používají takové insekticidy, které nepronikají dovnitř do pletiv rostliny, a nejen že zůstávají pouze na povrchu pletiv, ale velmi rychle se vypařují a rozkládají na neškodné složky.
Když následující ráno po provedení insekticidního postřiku rozkvetou nová poupata (včerejší květy už jsou odkvetlé, jednotlivý kvítek je otevřený pouze jeden den), tak květní nektar je zcela čistý, a řepkový med, který z takového nektaru včely tvoří, je bez závady,
v českých medech nikdy nebyla nalezena žádná rezidua zemědělských pesticidů.
Zralé šešule s tmavými semeny.

Řepku ale napadá mnohem víc hmyzích škůdců. Zejména koncem března se musí kvůli dalším druhům krytonosců řepka chemicky ošetřovat, a to dokonce razantnějšími insekticidy, které mají delší reziduální účinnost. Přírodě (srnkám, zajícům, i užitečnému hmyzu) to dost škodí. Bylo by potřeba, aby se u nás řepka pěstovala na menších plochách.
Řepka se pěstuje jako ozimá plodina. Vysévá se koncem srpna, do zimy vytvoří dostatek kořenů i listů. Pohled na pole s řepkou a začátku listopadu v okolí mohyly na Bílé Hoře.
Pohled na letohrádek Hvězda přes řepkové pole (v listopadu).
Na listech řepky zůstává dlouho rosa. Včely medonosné mají kapky jako zdroj vody, kterou nosí do úlů.
Problém nastává, když je řepka ošetřená nějakým pesticidem. Potom může dojít k otravě včelstva.
Na fotografii je ale na listu čistá voda, a žlutě se v kapkách zrcadlí jen sluníčko.
A když se všechno povede, tak následuje úspěšná sklizeň.

Řepkové semeno má tmavě šedočernou barvu.
Koncem léta se v okolí řepkových polí pohybují početné skupiny bělásků řepových (
Pieris rapae).
A proč se jmenuje bělásek řepový, když se jeho housenky nevyvíjejí na řepě, ale na brukvovitých rostlinách? Odpověď se najde v jeho latinském jménu -
Pieris rapae. Brukev řepák se odborně jmenuje Brassica
rapa, doslovný překlad by byl bělásek řepákový.
Bělásek saje nektar na květech měrnice černé.