Jestřábník bledý Hieracium schmidtii


čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae

Jestřábník bledý patří do podrodu Hieracium.
Je mimořádně odolný vůči suchu. V Praze roste jednotlivě na skalách, jako podklad mu vyhovují skuliny v tvrdých nevápnitých horninách. Odborníci označují tento druh za heterogenní skupinu, a rozdělují ho na šest podrodů.
Jestřábník bledý patří mezi tzv. hlavní druhy. Od hlavních druhů je odvozeno mnoho druhů vedlejších, které v minulosti vznikly nebo i nyní vznikají jejich křížením s dalšími druhy jestřábníků.

Fotografie jsou dělané 22. 5. 2016, na skále v Divoké Šárce.
/jestřábník bledý, květ.
Jestřábníky mají zvláštní typy rozmnožování. Jejich semena se většinou vyvíjejí apomikticky, to znamená bez opylení, a to tak, že ve vaječné buňce se neredukuje počet chromozomů, potomstvo je geneticky identické s mateřskou rostlinou. Příroda má ovšem k dispozici miliony roků a miliardy možností opakování, takže někdy k opylení dojde, vznikne hybridní jedinec, který se ale dál opět rozmnožuje apomikticky, a tím založí existenci dalšího druhu. V Evropě je nyní popsáno 10 000 až 15 000 druhů jestřábníků, jejich rozlišování je složité.

Jestřábník bledý má u nás obvykle (ne vždy) 27 chromozomů (2n = 27), takže u něj je pohlavní rozmnožování skoro vyloučené, semena vznikají jen apomikticky.
/Jestřábník bledý, zákrov odkvetlého květu.
Kvůli rozlišování jednotlivých druhů jestřábníků je potřeba znát také zákrovní listeny květů. Další důležité rozlišovací znaky jsou chloupky na lodyhách, k tomu je ovšem potřeba mikroskop.

/Drobná včelička v květu jestřábníku.
Ačkoliv tvoří semena bez opylení, přesto se u něj v květech často pohybují droboučké včeličky. Schopnost tvořit v květech nektar (nebo nějaké rostlinné šťávy) se zdá být aspoň trochu zachovaná.
Na fotografii je dělnice některého sociálního druhu včel ploskočelek.

Šácholan hvězdovitý
Bobkovišeň lékařská (vavřínovec lékařský)
Borovice pinie
Tařička zahradní

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist