čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.
Na samčích květech se mi povedlo fotografovat velké druhy hmyzích opylovatelů, i ty maličké.
Tady je samčí květ posedu se čmelákem zemním.
A tady na samčích květech sbírá pyl droboučká ploskočelka.
Na lodyze se samčími květy nechyběly ani včely medonosné.
Pískorypka posedová (Andrena florea) se na rostliny posedu specializuje, pro svoje larvičky nesbírá nektar a pyl na ničem jiném než na posedech.
Samičí květ v detailu:

Na rozdíl od velmi podobného posedu dvoudomého má posed bílý lysé blizny. (Posed dvoudomý má blizny chlupaté.)
Na závěr fotografie samičích květů a mladých plůdků s některou malou včelou samotářkou.
List. Střední úkrojek listu je nejširší na bázi. (Podobný posed dvoudomý má střední úkrojek listu nejširší v horní třetině.)

Vrchol lodyhy.

Pnoucí úponky hledají oporu.