čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
Kustovnice Lycium sp.
S druhovým jménem je u kustovnice potíž. Nejčastěji se používá jméno kustovnice cizí (Lycium barbarum), to je ale podle nejnovějších názorů široce taxonomicky pojatý druh, který v sobě zahrnuje několik navzájem podobných druhů. A pro konkrétní druh, který je v ČR rozšířený, se dává jméno kustovnice obecná (Lycium halimifolium). Ovšem názory se různí, a to už od počátků popisování rostlin až do dneška. Píše se o tom na stránkách BOTANY.cz
https://botany.cz/cs/opravnik-kustovnice-goji/
Právě tak se odborníci liší v názorech, odkud kustovnice pochází. Podle některých je u nás v Čechách rozšířený druh kustovnice původní v jižní Evropě, podle jiných odborníků také pochází z Číny a do jižní Evropy a Malé Asie se rozšířila až později.
Kustovnice má květy a mnoho poupat i na podzim, a včely medonosné jí v této době hodně navštěvují.
V mimořádně suchém roce 2018 byla s fotografováním hmyzu na květech kustovnice potíž. Květy na slunci na okrajích keřů už měly nektar v květech skoro zaschlý, včely a čmeláci proto raději vyhledávali zastíněné květy uvnitř porostu, kde se ale obtížně fotografuje. A taky včely a čmeláci objevili, že nejvíc květního nektaru je v dorostlých poupatech, a dobývali se přednostně do nich.
Převislá větev s plodem, květem, a mnoha poupaty.
O zralé plody se hodně zajímají mravenci.
V čínské medicině se využívají plody kustovnice čínské (Lycium chinense). Jak je to s jedlostí nebo jedovatostí naší kustovnice obecné, to nevím. Já bych doporučila nechávat plody našich kustovnic těm mravencům. My lidé teď ve 21. století nejsme v takové nouzi, že bychom museli zkoušet všechno sežrat.
Venku ale občas potkávám lidi bylinkáře, kteří kustovnici cizí zaměňují za léčivou kustovnici čínskou, a plody si sbírají a doma suší jako medicinu. Proto bych chtěla napsat, že podle knihy "Rostliny způsobující otravy", kterou napsal pan Rndr. Jahodář, jsou u nás rostoucí kustovnice jedovaté. O Obsahových látkách sice zatím chybí přesnější údaje, ale jsou popisovány otravy u zvířat, která spásla větší množství rostlin kustovnice. Zvířata pak měla neurologickou poruchu a zánět zažívání a poškozená játra.
Nejnovější z rostlin
