čeleď: Pavlovniovité - Paulowniaceae (dříve krtičníkovité -Scrophulariaceae)
Pavlovnie plstnatá pochází z horských oblastí jihovýchodní Číny. Je to strom, který v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 20 m, v podmínkách ČR jsou ale k vidění mnohem menší jedinci. Je to velmi rychle rostoucí dřevina. V přírodních podmínkách ČR má ale potíže se zimními mrazy i s jarními výkyvy počasí.
Pavlovnie plstnatá Paulownia tomentosa
Kvetoucí vrchol stromu. Pavlovnie kvete před olistěním (listy jí začnou rašit nejpozději ze všech dřevin, jaké lze v české přírodě vidět). Na pozadí jsou na fotografii vidět zelené listy jasanu ztepilého.
Foto 14. 5. 2019 v Praze v Dejvicích. Letos pavlovnie vykvetla skutečně krásně. To se nestává často.
Poupata pavlovnií se zakládají už v létě, a poměrně velká, dorostlá poupata pak přezimují. To se podaří, pokud je souvisle jen mírná zima. Mrazové dny způsobí, že se poupata zjara nevyvíjejí. V takovém roce potom pavlovnie nevykvetou vůbec, nebo se na stromě objeví jen malý počet květů. Kmen a větve starších stromů ale bývají vůči mrazu odolné.
U nás bych pěstování pavlovnií doporučila do vnitrobloků. Hodí se před jižní a jihozápadní zdi. Zjara raší pozdě, a pouští do oken příjemné jarní slunce. Naopak v létě, když lidi trpí horkem, má pavlovnie veliké listy a dobře stíní a brání přehřívání domů. K jejím dobrým vlastnostem patří i to, že dobře snáší sucho a je nenáročná na kvalitu půdy.
Na jiných místech na zeměkouli, kam byla zavlečená, se může projevovat jako agresivní plevelný strom. Jinde je zase pavlovnie doporučovaná jako vynikající energetická rostlina. Někdy se o ní píše jako o dobré medonosné rostlině pro včely. V Čechách to tak není. U nás pavlovnie přežívají, ale nedaří se jim příliš dobře. A když se stromu nedaří úplně dobře, tak sice kvete, ale uvnitř květů není sladký nektar pro hmyz.
V Praze v roce 2019 začala pavlovnie kvést ke konci období ledových mužů. Bylo skutečně chladno, někdy pražská teplota klesala k 1°C, na venkově si někteří sadaři stěžovali, že jim ovocné stromy namrzly. Takové počasí není pro pavlovnii vhodné, v květech nektar pro hmyz nebyl. Pokud na chvíli vyšlo slunce a blanokřídlí se mohli na sluníčku zahřát, tak létali na květy mnoha jiných rostlin, kterým chladno nevadí.
Teprve když se po 20. květnu výrazně oteplilo, začaly čmeláčí dělnice, včely, samotářské včely pelonosky a další hmyz na květy pavlovnie létat, jenže to už bylo ke konci doby kvetení pavlovnie.
Pavlovnie je skutečně teplomilná rostlina. Odborníci o ní píšou, že má fotosyntézu typu C4. Tenhle typ fotosyntézy je velmi výkonný, jenže pouze za tepla. Za chladna typ C4 nefunguje. V Čechách mají naše původní druhy rostlin fotosyntézu typu C3. Tenhle typ je daleko méně výkonný, ale probíhá i za chladna. Třeba u borovice kleče probíhá v jehlicích fotosyntéza i v zimě pod zledovatělou vrstvou sněhu, pokud na jehličí proniká světlo.
Nejnovější z rostlin
