čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Křen selský je mohutná vytrvalá bylina se silným kořenem. Je to často používaná zelenina. Pochází pravděpodobně z východní Evropy, z oblastí, kde v dávné minulosti žily slovanské národy. Nyní je pěstování rozšířené po celém světě.
Přirozeně roste podél zaplavovaných břehů vodních toků a na vlhčích místech v okolí zahrad.
Květy křenu navštěvuje mnoho drobnějších druhů hmyzu.
Křen selský Armoracia rusticana
Podobně jako všechny brukvovité rostliny má i křen zvláštní myrosinové buňky, které obsahují enzym myrosinasu. V jiných rostlinných buňkách jsou glukosinoláty. Po rozrušení pletiv a myrosinových buněk se začne působením myrosinázy uvolňovat z glukosinolátů hořčičná silice. To je důležité zejména jako ochrana rostliny proti hmyzím škůdcům, je to účinné i proti škodlivým bakteriím. Díky antibakteriálním účinkům je křen zdravá zelenina i pro lidi - samozřejmě jen v přiměřeném množství. Lidem pomáhá i vysoký obsah vitaminu C v kořenech křenu.
Při fotografování rozkvetlého křenu mne zaujal velký počet brouků druhu krasec lesklý (lesknavý) - Anthaxia nitidula.
U tohoto druhu brouka se sameček a samička barevně velmi liší. Sameček je zelený, pouze jeho štít má zlatavě žlutý odstín.
Samička má štít měďově červený a stejně tak i boky zadečkových článků.
Tito dospělí brouci se často živí na květech mnoha různých druhů rostlin. Jejich larvy vyrůstají pod kůrou větví třešní, švestek, hlohů a dalších dřevin.
Sameček a samička spolu.
Spojení.
Sameček zvětšeně.
Brouci křen opravdu milují.
Bradavičník dvojskvrnný (Malachius bipustulatus). Pustil se tady do požírání vnitřku květu s takovou vervou, až má žlutošedé rousky pylu i na tykadlech.
Vykvetlý křen na louce u Vltavy.
Nejnovější z rostlin
