čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae
Jírovec pavie pochází z Ameriky, z jihovýchodu Spojených států. Často tam roste v lesích podél potoků. Původní typ bývá vysazován v evropských parcích jen vzácně. U nás se lze setkávat hlavně s jeho různými kultivary, které se rozmnožují roubováním. Zahradnické firmy nyní často nabízejí jeho slabě rostoucí keřovité typy. V parkových výsadbách je oblíbený jeho kříženec s naším evropským jírovcem maďalem. Vysazují se vyšlechtěné typy, které zdědily velké květy po jírovci maďalu a po jírovci pavie mají červenou nebo růžovou barvu. Velmi oceňovaná je odolnost pavie vůči škodlivé klíněnce jírovcové (Cameraria ohridella).
V pražských parcích mají kvítky pavie různé tvary a barvy.

Na kraji Stromovky roste jedinec s tmavými květy a překvapivě dlouhou kališní trubkou.

Zdá se, že ve květech nejdříve zrají pylové tyčinky a teprve potom se na starším květu ukazuje vyčnívající blizna.
V pražských Dejvicích jsou na náměstí vysazené jírovce pavie se světle žlutými květy. Žlutokvětá odrůda se označuje jako var. flavescens. Je to původní americký typ.
Na stromech se žlutými květy mne vždy překvapuje velké množství včel medonosných. To je nápadný rozdíl proti červenokvětým typům, těch si náš hmyz skoro nevšímá.

Včely ale květy neopylují, dostávají se ke květnímu nektaru vykusováním koruny mezi kališními cípy.

Pravidelně mne na paviích překvapuje výskyt nápadně barevné klopušky. Je to druh klopuška velká (
Miris striatus) O této klopušce se píše, že se živí dravě, případně že si vylepšuje jídelníček medovicí. Zdá se, že jí něco chutná i ve květech pavie.
Jírovec pavie má jedovaté listy i plody! Výhodou tohoto stavu může být, že zvěř mladé stromky neokusuje.
Zahradní hybrid je označován jako jírovec pleťový -
Aesculus x carnea

Rozkvétá až v květnu, tedy o něco později než náš domácí jírovec maďal, který ukazuje svoje první kvítky pravidelně na svátek sv. Jiří už 24. dubna.