čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek kopřivolistý je vytrvalá bylina. Dobře se mu daří v dubohabrových lesích, je častý na kamenitých sutích, zejména na živinami bohatých půdách. Dokáže dobře růst v zapojeném lese i na světlinách a na krajích lesů a křovin. Kvete od července do září.
Květy zvonku kopřivolistého vyhledává mnoho hmyzu. Lze na nich pozorovat dělnice včel medonosných, velké čmeláky i maličké dřevobytky zvonkové a také specializovanou samotářskou včelu pilorožku zvonkovou.
Zvonek kopřivolistý Campanula trachelium
Lodyžní list.
Maličká dřevobytka zvonková (Chelostoma campanularum) uvnitř květu zvonku.
Odborníci píšou o květech zvonků, že jsou proterandrické. To znamená, že pylová zrna se uvolňují z prašníků už v poupatech. Pyl je přitom zachycován mezi tzv. vymetací chlupy, kterými je porostlá čnělka. Při otevření květu už bývají pylové tyčinky povadlé a hmyz sbírá pyl z chlupů na čnělce.
Dřevobytka zvonková, samička pochoduje po čnělce do centra květu k hluboko uloženému květnímu nektaru. Současně bude přitom sbírat pyl z chlupů na čnělce na svoje břišní kartáče, které má dřevobytka na spodní straně zadečku.
Dřevobytka zvonková, samička zvětšeně. Pro svoje larvičky sbírá jako potravu nektar a pyl pouze ze zvonků.
Dřevobytka zvonková, sameček na květu.
Sameček zvětšeně, fotografovaný z boku.
Na zvonku kopřivolistém lze také zahlédnout pilorožku zvonkovou. Ta je také vázaná na zvonky. Pro svoje larvičky může sbírat nektar a pyl na mnoha druzích zvonků, zvonek kopřivolistý je ale její nejoblíbenější.
Pilorožka zvonková (Melitta haemorrhoidalis), samička.
Poupata na rostlině ve stínu.
Nejnovější z rostlin
