Brslen evropský Euonymus europaea


čeleď: Jesencovité - Celastraceae

Brslen evropský je JEDOVATÝ keř až malý strom, obvykle 2 m vysoký, může být až 8 m vysoký. Je nápadný v podzimních měsících kvůli svítivé barvě plodů a červenému zbarvení listů.
V Praze 6 je hojný zejména v loukách pod skalami Divoké Šárky. Má rád vlhké a živinami bohaté půdy, spíš zásadité (vápnité). Tím je výskyt v Šárce trochu neobvyklý, protože šárecké skály jsou převážně z kyselých hornin. Tady se ale ukazuje vliv lidských činností, od dávné minulosti až po dnešek, že lidi půdní chemii změnili a na některých místech v Šárce jsou i rostliny výrazně vápnomilné.

Na některých plochách může být vápnitá zem i od přírody. Někde je na chemicky kyselých horninách zdejších skal navátá vápnitá spraš, někde jsou mezi původními starohorními břidlicemi a kyselými buližníky v puklinách žíly vápnitých vyvřelin (to ovšem hlavně na protějším břehu Vltavy), a taky Šárecký potok na své dlouhé cestě posbírává mnoho živin, které přesouvá níž po proudu.

/Brslen, větvička se zelenými listy a zralými plody.

Květy brslenu evropského jsou drobné a nenápadné.
/Brslen, listy a květy.
Co se hmyzu týká, obvykle mají o jeho květy zájem hlavně mravenci.
/Brslen, květy s mravenci.
Brslen evropský je primárním hostitelem mšice makové. Mezi stočenými listy brslenu jsem fotografovala u mšic také druh mravenec žahavý (Myrmica cf. rubra<úem>).
/Mravenec žahavý se živí medovicí mšic na brslenu.
/Mravenec žahavý na brslenu.

V době kvetení brslenů se na nich někdy objevují spřadená hnízda housenek druhu předivka brslenová.
/Předivka brslenová, housenky.
/Předivky na výhonu.
/Předivky mezi vlákny.

Předivka brslenová se specializuje jenom na brsleny. Na jiných dřevinách škodí jiné druhy předivek.
Zatím nevím, jaké má předivka v přírodě predátory, jestli je zobou ptáci nebo zda se v nich vyvíjejí lumci nebo něco jiného. Podstatné je, že když předivka brslenová napadá pouze brsleny, tak přírodě nikterak neškodí, brslenové keře se s jejím žírem snadno vyrovnávají. Dá se ale očekávat, že predátoři a parazitoidi tak specializovaní nejsou, a že ti, kteří se namnoží na housenkách předivky brslenové, následně v přírodě regulují početní stavy dalších druhů předivek, např. předivky zhoubné, předivky jabloňové, předivky ovocné a dalších. Tím mohou brsleny a předivky brslenové přispívat ke stabilitě přírodních dějů.

Plod je čtyřhranná růžová tobolka.
/Brslen, plod před dozráním v detailu.

Tobolka se začíná otevírat.
/Brslen, během dozrávání se plod začíná otevírat.

Po rozpuknutí se ukážou oranžové míšky, ve kterých jsou uvnitř semena.
/Brslen, plody s oranžovými míšky.

Na podzim se jeho listy barví do červena.
/Brslen má napodzim červenou barvu listů.

Listy (pupeny) rostou na větvičkách vstřícně.
/Brslenové pupeny na větvičce.
/Brslen, vrcholový pupen a listy.
Brslen ve svahu začíná červenat.
/Brslen v podzimní louce.
Při pohledu ze skály v Šárce se na podzim ukazují různé barvy zdejších dřevin. Nápadné jsou červeně zbarvené brsleny, vysazené v řadě uprostřed louky.
/Červeně zbarvené brsleny při pohledu ze skály v Šárce.
Zralé plody zůstávají na větvičce i po opadu listů.
/Zralé plody zůstávají na větvičce i po opadu listů.
Zralé plody v detailu.
/Brslen, zralé plody s oranžovými míšky na nitkách pod růžovými tobolkami.

Z housenek předivek, které jsou na fotografiích nahoře, se v létě vylíhnou motýlci. Ti potom na podzim kladou vajíčka na větvičky brslenů, a celý cyklus se opakuje.
Na fotografiích se motýlek předivky krmí na květech vratiče.
/Předivka, drobný bílý motýlek na květu vratiče.
/Motýlek předivka se krmí na květu vratiče.

Chřest lékařský
Oman hnidák
Sléz velkokvětý
Jitrocel prostřední

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist